Navzdory rozvoji letectví a automobilů představují železnice stále významný segment dopravní infrastruktury. Mezi pěti státy s nejdelší železniční sítí jsou hned tři z Asie. K výraznému rozmachu zde dochází zejména v Číně, Japonsku či Indii, čehož se snaží využít i čeští exportéři. Svými výrobky se snaží tamní železnice rozvíjet směrem k modernizaci, elektrifikaci či stavbě speciálních koridorů. Význam tohoto druhu dopravy přitom vidí jako klíčový. Jako důvody uvádí velkou hustotu zalidnění v některých zemích či otázku klimatu.
I přes pokles významu drážní dopravy, který se od druhé poloviny 20. století odehrál ve vyspělých zemích, zejména z důvodu rozvoje osobní a letecké dopravy, železničních tratí neustále přibývá. Ukazují to data Mezinárodní železniční unie, podle kterých na celém světě existuje více než 1,1 milionu kilometru železnic. Vůbec nejdelší síť je možné najít v USA, v první pětce se přitom objevuje hned trojice asijských zemí – Čína, Indie a Rusko. Význam asijského drážního trhu vnímají i české exportní firmy. „Nejčastěji své výrobky v tomto oboru vyvážejí do Číny, Indie a Jižní Koreje. Zpravidla přitom působí jako subdodavatelé celků,“ řekla generální ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.
Podle Lukáše Týfy z ČVUT v Praze Fakulty dopravní dochází v Asii v současnosti k největšímu rozmachu osobní železniční dopravy v Číně a Japonsku. Z hlediska nákladní jsou pak na vzestupu regiony jižní větve takzvané Nové hedvábné stezky. Jeho slova částečně potvrzuje i Vít Janoš působící na stejném pracovišti. „K největšímu rozvoji železniční dopravy dochází jednoznačně v Číně, která zastiňuje všechny ostatní, a to jak z pohledu neuvěřitelného tempa budování vysokorychlostních tratí, tak i z orientace na zahraniční projekty, například Nové hedvábné stezky,“ sdělil.
Mezi tuzemské firmy, jejichž výrobky se objevují na asijském železničním trhu, patří i koncern ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. „Ačkoliv působíme v téměř osmdesáti zemích světa, do železničního průmyslu na asijském trhu jsme vstoupili teprve nedávno. Od letoška dodáváme do Indie soudečková ložiska určená pro nápravy kolejových vozidel,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Jiří Prášil mladší. Podle něj lze přitom v posledních letech sledovat i v této zemi snahy tamních aktérů o výrazný rozvoj a modernizaci celé železniční sítě. „Probíhá výstavba speciálních koridorů pro nákladní železniční dopravu, intenzivní elektrifikace tratí a výstavba paralelních kolejových tratí. Pozadu nezůstávají ani projekty vysokorychlostních tratí,“ doplnil Prášil.
Právě vysokorychlostní železnice se začala v Indii ve spolupráci s Japonskem budovat před dvěma lety. 508 kilometrů dlouhá trať by měla spojit západoindický Ahmadábád s Bombají, vlaky by přitom na ní měly začít jezdit do tří let. Důležitost železniční dopravy v Indii demonstruje i společnost Indické železnice, která je podle serveru Statista 8. největším zaměstnavatelem světa. S počtem zhruba 1,4 milionu zaměstnanců je pak vůbec největší firmou působící v odvětví železničního průmyslu na světě.
Právě této společnosti přitom zmíněný koncern ZKL svá ložiska dodává. Podle jeho výkonného ředitele nelze ani v budoucnu čekat, že by měl význam železniční dopravy v nejlidnatějších asijských zemích klesat. „Při takové velikosti populace bude tento způsob přepravy naprosto klíčový i v následujících desetiletích. Zároveň se začíná čím dál častěji řešit i otázka klimatu, v budoucnu lze proto očekávat výraznou poptávku po elektrifikované železniční dopravě,“ doplnil výkonný ředitel ZKL.
Podle Týfy však prostý počet obyvatel není rozhodujícím kritériem pro atraktivitu železniční dopravy. „Z hlediska osobní dopravy mezi klíčové faktory náleží struktura osídlení a také konfigurace terénu. V nákladní dopravě jsou pochopitelně rozhodující naleziště nerostných a přírodních surovin a hlavní centra průmyslu a námořní přístavy,“ sdělil.
Částečně to potvrzuje i Vít Janoš. „Růst mobility souvisí s bohatnutím společnosti, která má souvislost s disponibilitou energetických zdrojů či kvalitou života. Ani u srovnatelných zemí nejsou srovnatelné výsledky či dopady. Například s Čínou srovnatelně lidnatá Indie, je z hlediska rozvoje například vysokorychlostních tratí teprve na začátku,“ uvedl. Podle Týfy hrají nezanedbatelnou roli také místní kulturní a politické zvyklosti a historický vývoj. „Obecně platí, že železniční doprava vzhledem ke svým vysokým fixním nákladům a zároveň vysoké bezpečnosti, spolehlivosti a kapacity je výhodná v relacích silných přepravních proudů, ať už v osobní či nákladní přepravě,“ uzavřel. (27.11.2019)