Ačkoliv v sousedním Německu, Polsku nebo severských zemích je recyklace zemědělských a komunálních plastů (neboli fólií) rutinou, v Česku tento materiál stále v drtivé většině případů končí na skládkách nebo ve spalovnách. Jedná se přitom o tisíce tun odpadu, který je možné recyklovat a dále využít. V Česku se na tyto plasty jako první soustředí nelahozeveská firma ETW, která umí tyto velmi znečištěné plasty díky speciální technologii vyčistit a vrátit zpět do oběhu. Na lince v ETW vyrobí takzvaný regranulát, který následně odkupují výrobci tašek, pytlů na odpadky nebo závlahového potrubí. Recyklaci nejen v Česku drtí nízké ceny ropy, kvůli kterým se recyklát firmám nevyplatí dočasně kupovat.
„Recyklace v Česku je výrazně pozadu za okolními státy, jako jsou Německo, Polsko nebo Švédsko. Navíc současné nízké ceny ropy nijak nepřispívají k tomu, aby se používaly materiály recyklované – je mnohem levnější vyrobit je od nuly, tedy z levné ropy. Tento přístup však ani zdaleka neodpovídá odpadové reformě Evropské unie, která ukládá povinnost recyklovat 55 procent komunálních odpadů do roku 2025, do roku 2030 pak 60 procent a o dalších pět let dokonce 65 procent,“ tvrdí CEO ETW Tomáš Louda.
Podle oficiálních čísel se v Česku ročně použijí 4 tisíce tun zemědělských a až 26 tisíc tun komunálních a průmyslových fólií, které dosud nikdo v tuzemsku zrecyklovat neuměl. Je k tomu totiž zapotřebí speciální filtrační technika, kterou ETW mohla nakoupit díky nové investici od SFG Holding. Proto se jako první u nás naplno pouští do této recyklace. Firma je tedy jednou z prvních vlaštovek, která pomůže České republice splnit nařízení Evropské unie o odpadové reformě.
Recyklát zlevnil o 25 procent, primární plast z ropy o více než 60 procent
Pandemie koronaviru zásadním způsobem zahýbala s cenami ropy. Za běžných okolností je tradiční ropný granulát – tedy vstupní surovina pro výrobu plastů – dvakrát dražší než recyklovaný granulát (nazývaný regranulát). Zmiňované ceny ropy ovšem způsobily, že cena primární suroviny z ropy klesla až o 60 procent, to nutí také výrobce regranulátu zlevňovat, v případě ETW o více než 20 procent. To ve výsledku znamená, že řada výrobců sáhne po primární surovině, tedy ropě. Regranulát budou i nadále využívat pouze ty společnosti, které v rámci své strategie mají nastavenou cestu udržitelnosti a recyklace. Není tajemství, že práce s regranulátem je lehce náročnější ve výrobním procesu tašek či zmiňovaných pytlů, ovšem výrazně šetrnější k životnímu prostředí.
Na to, že současná situace může zásadně poškodit recyklační byznys, již v druhé polovině května upozorňovala organizace Plastics Recyclers Europe (PRE). Ta je největší organizací sdružující evropské firmy zabývající se recyklací. „Pokud stávající situace přetrvá a nepodniknou se žádné kroky k nápravě tohoto sektoru, tak recyklování plastů přestane být profitabilní. To bude mít za následek nedosažení recyklačních cílů EU a tím i ohrožení přechodu k cirkulární ekonomice v oblasti výroby plastů. V takovém případě nebude jiná alternativa než plasty ukládat na skládky nebo spalovat,“ komentoval Ton Emans, prezident Plastics Recyclers Europe.
Problémem českého recyklačního businessu je také fakt, že kultura recyklace u nás neexistuje. Firmy na recyklaci nejsou zvyklé a ani zákazníci nevyžadují v obchodech například recyklované tašky. „České firmy si zvykly na to, že používají rádoby ekologické výrobky z regranulátu vyrobeného v zahraničí, což s sebou nese akorát zbytečnou uhlíkovou stopu. Přitom vlastní regranulát – myšleno vyrobený v České republice – do zahraničí prodáváme a finální výrobky nakupujeme v zahraničí a vozíme zpět, což nedává vůbec smysl,“ zmiňuje Louda a doplňuje: „Novou nadějí pro naši republiku je přístup obchodního řetězce Billa, který nově nabízí tašky, které jsou z osmdesáti procent vyrobeny z recyklovaného plastu.“
Recyklované pytle na odpad
Podobné jako s taškami je to v Česku i s odpadkovými pytli. „V Česku se používají v drtivé většině ty ze 100% primárního materiálu. To znamená, že na skládku / do spalovny jde 100% odpadní pytel z ropy. Přitom bychom mohli odpad dávat do pytlů naopak ze 100% regranulátu, a tím dosáhnout 100% úspory – jednoduše by se pro tyto účely použil starý materiál, který by na skládku stejně šel,“ komentuje situaci Louda.
Firmě se povedlo díky nedávné investici společnosti SFG Holding navýšit výrobní kapacitu o 150 procent. S novými technologiemi bude v silách ETW vyrobit až 6 tisíc tun regranulátu ročně. To je pro představu zhruba pětina celkového objemu tohoto odpadu v ČR.
Ekologičtější Česko
ETW také pracuje na vybudování systému zpětného odběru, kdy od firem na trhu odebere znečištěné fólie, ty zpracuje a firmám vrátí odpadkové pytle ze 100% recyklátu. „Nyní už například jednáme s některými obchodními řetězci a plánujeme také napojení na Pražské služby. Jsme přesvědčení, že potenciál naší práce leží nejen v ekologičnosti, ale také v marketingovém potenciálu. Tato kombinace nabízí firmám zajímavou příležitost,“ dodává Louda. Společnost dosud funguje bez jakýchkoliv dotací, což je v tomto odvětví ojedinělé. (15.7.2020)
