.jpg?s3=1)
Snížení konkurenceschopnosti evropských zemědělců, hrozba pro zdraví spotřebitelů, negativní dopady na životní prostředí a navýšení byrokracie v EU. Zemědělský svaz ČR na dnešní tiskové konferenci vyzval české politiky, aby z uvedených důvodů neratifikovali dohodu o volném obchodu mezi EU a zeměmi Mercosur, která se má podepsat 5. nebo 6. prosince letošního roku na summitu v uruguayském Montevideu.
Podpis dohody se po asi dvacetiletém vyjednávání očekává 5. nebo 6. prosince letošního roku na summitu Evropské komise a Mercosuru, tedy obchodního bloku zemí Latinské Ameriky, v uruguayském Montevideu. Zemědělský svaz vyzval české politiky, aby při následném procesu ratifikace národními parlamenty dohodu odmítli.
Odmítavé stanovisko k dohodě již projevila organizace COPA COGECA zastupující evropské zemědělce a zemědělská družstva. Varuje, že dohoda by ve své současné podobě mohla vážně poškodit citlivé sektory, jako je produkce hovězího a drůbežího masa, cukru či etanolu. Organizace zároveň zdůrazňuje, že mezi EU a zeměmi Mercosuru existují značné rozdíly v produkčních standardech, což by mohlo přinést nevýhody pro evropské spotřebitele a snížení konkurenceschopnosti pro evropské zemědělce. Silné protesty se ozývají také ze strany Francie, Polska či Irska.
„Zemědělský svaz jednoznačně nedoporučuje ratifikaci chystané dohody o volném obchodu mezi EU a zeměmi Mercosuru. Tato dohoda představuje zásadní ohrožení pro evropské, potažmo i české spotřebitele, zemědělství a životní prostředí,“ říká Jaroslav Vaňous, místopředseda Zemědělského svazu ČR a dodává: „Dohoda ve své současné podobě ignoruje rozdíly v produkčních standardech mezi EU a zeměmi Mercosur. Vystavuje spotřebitele zdravotním rizikům a naše zemědělce nespravedlivé konkurenci. Zatímco evropští farmáři musí dodržovat přísné environmentální, sociální a potravinové normy, produkce v zemích Mercosur těmto standardům často neodpovídá. Nemalou důležitost má i ekologický aspekt zbytečných dovozů z velkých vzdáleností, který s sebou nese i obrovskou zátěž v podobě emisí CO2.“
DOPADY NA SPOTŘEBITELE
Dohoda EU-Mercosur může mít zásadní dopady na evropské spotřebitele, zejména pokud jde o kvalitu a bezpečnost potravin. Produkce v jihoamerických zemích často nesplňuje přísná evropská nařízení týkající se používání léků, pesticidů a dalších látek, což představuje potenciální riziko pro zdraví občanů.
Čerstvým příkladem rizik spojených s uzavřením dohody o volném obchodu se zeměmi Mercosur je zastavení dovozu hovězího masa z Brazílie do EU. Dovoz musel být v listopadu letošního roku zastaven, protože nelze zaručit, že maso nebylo ošetřeno karcinogenním růstovým hormonem, který je v Evropě zakázán už od roku 1981. V Brazílii a obecně v zemích jižní Ameriky neexistuje přísné sledování těchto parametrů, jako je tomu v Evropské unii.
DOPADY NA ZEMĚDĚLSTVÍ A EKONOMIKU
Tato dohoda představuje zásadní ohrožení pro evropské, potažmo i české zemědělství. Ve své současné podobě ignoruje rozdíly v produkčních standardech mezi EU a zeměmi Mercosur a vystavuje naše zemědělce nespravedlivé konkurenci. Zatímco evropští farmáři musí dodržovat přísné environmentální, sociální a potravinové normy, produkce v zemích Mercosur těmto standardům často neodpovídá. „Málokdo si uvědomuje, že tyto požadavky a nařízení EU pro zemědělce představují náklady spojené s investicemi a financováním administrativních pracovníků. Mimoevropští zemědělci jsou těchto požadavků většinou ušetřeni, proto je jejich produkce také jednodušší a levnější než ta evropská,“ upozorňuje Jaroslav Vaňous.
Studie Společného výzkumného centra (JRC) EU ukazuje, že citlivé sektory jako produkce hovězího a drůbežího masa nebo cukru utrpí výrazné negativní důsledky, které mohou kumulativně vést ke kolapsu některých klíčových odvětví produkce v EU. Podle dohody se očekává dovoz 180 000 tun drůbežího masa, což odpovídá produkci celých zemí, jako je Finsko, Švédsko a Dánsko dohromady. Také kvóta na bezcelní dovoz 99 000 tun hovězího masa bude znamenat tvrdý dopad na evropské chovatele. Negativní dopady ostatně předvídá
Nemluvě o nutném zvýšení byrokracie, které má rovněž svoje náklady, zato spornou účinnost. Existence kvót implikuje sledování jejich dodržování. Dohoda zároveň přesvědčivě neupravuje, co se stane v případě jejich překročení, ani jak budou případná opatření vymahatelná.
 (1).jpg)
DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Navíc hrozí zhoršení environmentálních problémů, jako je odlesňování a ztráta biodiverzity v zemích Mercosur, což je v rozporu s ambicemi Zelené dohody pro Evropu a cíli Pařížské dohody. Země Mercosuru sice formálně přislíbily plnění klimatických cílů a boj proti nelegálnímu odlesňování, avšak chybí efektivní mechanismy pro kontrolu a sankcionování za jejich porušení.
Jak nechal Zemědělský svaz před časem spočítat na příkladu čtyř běžně dovážených komodit, které dokážeme vyprodukovat lokálně, uhlíková stopa z dopravy takových zbytečných dovozů je vždy v násobcích uhlíkové stopy dopravy v případě lokální produkce. V případě evropských zemí je to jeden a půl až tři a půl násobek, v případě dopravy přes oceán jsou to násobky až ve stovkách.
„Zatímco u evropského steaku se jeho uhlíková stopa pohybuje okolo 21 kg ekvivalentů CO₂, u brazilského steaku je tato hodnota více než dvojnásobná (45 kg ekvivalentů CO₂),“ doplňuje ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
APEL ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU
Zemědělský svaz ČR proto vyzývá české politiky, aby v ratifikačním procesu tuto dohodu odmítli a hájili zájmy českého zemědělství a potravinové soběstačnosti.
„Apelujeme na českou vládu, aby trvala na zajištění rovných podmínek pro evropské a zahraniční producenty a podpořila implementaci tzv. zrcadlových opatření, která zajistí, že dovoz zboží do EU bude odpovídat stejným standardům, jaké musí dodržovat evropští farmáři. Evropští zemědělci nemohou být obětováni ve prospěch jiných ekonomických sektorů. Dohoda Mercosur nesmí prohloubit současnou krizi a podkopat budoucnost zemědělství v Evropě,“ zdůrazňuje Vaňous.
Příklady: co musí splňovat evropský chovatel a jihoamerický nemusí?
(příklady uvádí ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát)
-
Dodržování minimálních standardů pro podmínky chovu a výkrmu zvířat (welfare) – legislativa například stanovuje plochu na lóži v m2, prostor u žlabu, desinfekci + bílení stájí, nemožnost chovat společně rohatá a nerohatá zvířata
-
Přesná evidence léčiv (deník léčiv) – datum podání a číslo zvířete, název přípravku, diagnóza, číslo šarže a expirace, zákaz preventivního předepisování antimikrobiálních přípravků, tlak na snižování ATB, léky nesmí aplikovat sám chovatel
-
Provádění odborných úkonů – nemožnost dělat některé drobnější úkony bez odborného vzdělání (např. odrohování, úpravy paznehtů), nutnost absolvování kurzů
-
Ústřední evidence – povinnost hlášení pohybů zvířat (narození, přesuny mezi hospodářstvími, přesun na jatky) – vše do 7 dní, jinak je podnik bez dotací
-
Povinnost zasílat hlášení o působnosti býka v přirozené plemenitbě – zákaz černé plemenitby
-
Evidence krmiv a hnojiv – rozbory krmiv a evidence složení krmné dávky
-
Úroveň zatížení – v rámci AEKO a jiných dotačních titulů sledovat úroveň zatížení a nemožnost dostat se nad tuto hranici (ochrana podzemích vod)
-
Evidence bilance organické hmoty, bilance dusíkatých látek na rizikových podzemích, bilance živin (kolik zvířat bylo kdy na na jaké pastvině)
-
Odběr podzemních a povrchových vod na pozemcích – nutno nahlásit příslušnému úřadu a platit za odběr, zákaz napájení z přírodních zdrojů (potoky, říčky atd.)