Zemědělský svaz ČR: Kritika Strategie 2030+ „Chybí vize, dialog a podpora produkce potravin“

Ministerstvo zemědělství ČR na dnešním setkání s médii představilo návrh Strategie 2030+ pro zemědělství a potravinářství, která měla definovat cestu k udržitelnému a konkurenceschopnému odvětví. Zemědělský svaz ČR však strategii ostře kritizuje jako nedotažený dokument, který postrádá klíčové analytické podklady, kauzální propojení cílů s konkrétními opatřeními a dialog se zemědělci.

„Přístup Ministerstva zemědělství k tvorbě Strategie 2030+ pro zemědělství a potravinářství je bohužel ryze „úřednický“. Jedná se pouze o aktualizaci dokumentu z roku 2015. České zemědělství potřebuje ale strategii, která přinese reálné výsledky, nikoli jen formální dokument bez jasné vize a plánu,“ říká Martin Pýcha, předseda ZSČR. Zemědělský svaz, obdobně jako jiné zemědělské nevládní organizace, má ke Strategii 2030+ řadu výhrad.  

Zemědělství jako otázka národní bezpečnosti

Svaz varuje, že podpora zemědělství není jen otázkou ekonomiky, ale i národní bezpečnosti. „Země, která není schopna nasytit své obyvatele, se stává zranitelnou. Bez jasné strategie riskujeme závislost na dovozech a ztrátu kontroly nad cenami potravin,“ připomněl Pýcha.

Také z tohoto důvodu Svaz apeluje na důkladnější přípravu Strategie 2030+.

Výzva k zásadní revizi strategie

Zemědělský svaz ČR apeluje na Ministerstvo zemědělství, aby návrh strategie přepracovalo a zaměřilo se na:

1. Zapojení zemědělské veřejnosti do tvorby politiky.

2. Podporu klíčových komodit a produkčního zemědělství.

3. Propojení strategických cílů s konkrétními opatřeními a ukazateli, podle kterých bude možné posuzovat jejich úspěšnost.

4. Reakci na legislativní výzvy EU.

5. Snížení administrativní zátěže.

Nedostatky v klíčových oblastech

Podle Zemědělského svazu má Strategie 2030+ závažné mezery, které brání jejímu efektivnímu naplnění:

I. Absence komplexní analýzy

Dokument neobsahuje SWOT analýzu zemědělského sektoru, která by identifikovala hrozby a příležitosti, a tím poukázala na relevantní strategické cíle. „Bez této základní analýzy strategie nemůže nabídnout řešení, jak reagovat na problémy, jako je klimatická změna nebo klesající konkurenceschopnost,“ upozornil Pýcha.

II. Chybí vyhodnocení dosavadního přístupu / současné strategie

Dokument vůbec nevyhodnocuje přístup naší zemědělské politiky a vývoj situace na trhu na dosavadní vývoj zemědělství a potravinářství. „Jak chceme něco měnit, když ani nevíme, co se nám doposud dařilo a co nikoliv, jaké nástroje fungovaly a jaké naopak ne?“ ptá se Pýcha.

III. Chybějící vazba mezi cíli, opatřeními a výsledky

Strategické a dílčí cíle nejsou provázány s konkrétními nástroji a indikátory, které by měřily jejich plnění. „Strategie by měla jasně ukázat, jaké kroky jsou nutné, aby bylo dosaženo potravinové soběstačnosti a udržitelnosti. Bez toho jde jen o teoretické proklamace,“ dodal předseda svazu. Svaz také zdůrazňuje, že některé nástroje vedou k jiným výsledkům, než vedení resortu zemědělství zamýšlelo, někdy dokonce k opačnému vývoji.

IV. Nedostatečné zaměření na hlavní komodity

Strategie se primárně zaměřuje na minoritní plodiny a opomíjí klíčové produkční oblasti, jako jsou obiloviny, vepřové a drůbeží maso. „Bez podpory hlavních komodit není možné zajistit potravinovou soběstačnost ani ekonomickou stabilitu sektoru,“ zdůraznil Pýcha.

V. Ignorování dopadů nové evropské legislativy

Dokument nereflektuje zásadní legislativní změny EU, jako je Nařízení o odlesňování nebo ESG reporting, které budou mít významný dopad na české zemědělce. „Strategie musí nabídnout konkrétní opatření, jak se s těmito výzvami vypořádat,“ varoval předseda ZSČR.

VI. Formální přístup bez dialogu

Proces tvorby strategie byl podle svazu formální a neproběhla žádná konzultace se zemědělci. „Zatímco v Polsku ministr zemědělství pravidelně jedná se zemědělci, v Česku se s námi ministr nepotkal k tématu chystané strategie zemědělství 2030+ ani jednou,“ kritizoval Pýcha. (15.1.2025)