Ve 2. čtvrtletí 2019 bylo vyrobeno 114 015 tun masa (meziročně +2,2 %), z toho 17 788 tun (+4,0 %) hovězího, 53 607 tun (+1,0 %) vepřového a 42 534 tun (+2,8 %) drůbežího. Po ročním propadu začaly růst ceny jatečných prasat, meziročně se zvýšily o 13,6 %, vzhledem k minulému čtvrtletí o 4,76 Kč za kg v mase. Ceny jatečného skotu meziročně klesly v průměru o 3,2 % a ceny jatečných kuřat se zvýšily o 1,2 %. Nákup mléka od producentů dosáhl 768 352 tis. litrů (+0,2 %), průměrná cena mléka byla 8,92 Kč/litr.
Porážky a výroba masa
Ve 2. čtvrtletí bylo na jatkách poraženo 57,8 tis. ks skotu (meziročně +3,1 %), z toho bylo 24,8 tis. býků (+9,1 %), 24,7 tis. krav (−2,6 %), 6,2 tis. jalovic (+8,4 %) a 1,4 tis. telat (−7,6 %). Meziročně vyšší počet poražených zvířat a vyšší výroba hovězího masa (17 788 tun, +4,0 %) souvisely s nižším vývozem, především býků určených k porážce.
Porážky prasat se ve 2. čtvrtletí mírně zvýšily na 587,7 tis. ks (+1,3 %), prasnic bylo vyřazeno z chovu a poraženo meziročně o 11,3 % méně. Vepřového masa bylo vyrobeno 53 607 tun, tj. meziročně o 1,0 % více a v souvislosti s rostoucími cenami jatečných prasat o 6,2 % více než v minulém čtvrtletí.
Výroba drůbežího masa v tomto čtvrtletí dosáhla 42 534 tun a byla o 2,8 % vyšší než ve stejném čtvrtletí loňského roku.
Stavy skotu, prasat a drůbeže
Podle soupisu hospodářských zvířat k 1. dubnu bylo v ČR chováno 1 418,1 tis. ks (+0,2 %) skotu. Mírný pokles stavů byl zaznamenán u býků ve výkrmu (−2,3 %) a zapuštěných jalovic (−1,7 %), zatímco u skotu do 1 roku mírné navýšení (+3,1 %). Tyto výkyvy jsou v rámci obratu stáda vyrovnávány zahraničním obchodem (omezením vývozu), a tak celková populace skotu je již několik let stabilní.
Stavy prasat se meziročně snížily na 1 544,1 tis. ks (−0,8 %), především v kategorii výkrmu (−2,2 %) a chovných prasat
(−2,6 %). V kategorii selat do 20 kg bylo vykázáno zvýšení stavů o 9,3 %, avšak se snižujícím se dovozem prasat o hmotnosti 25-30 kg výrazně poklesly stavy v navazující kategorii prasat do 50 kg (−10,4 %). Nižší počet prasat ve výkrmu se na produkci masa v tomto čtvrtletí neprojevil díky sníženému vývozu prasat určených k porážce.
Stavy drůbeže byly k 1. dubnu meziročně nižší o 2,5 % a čítaly 22 979,4 tis. ks; stavy slepic klesly o 5,1 %, počet kuřat ve výkrmu se zvýšil o 2,9 %.
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu ve 2. čtvrtletí meziročně klesly ve všech kategoriích: u býků o 3,5 %, u krav o
2,4 %, u jalovic o 3,0 % a u telat o 7,2 %. Průměrná cena jatečných býků byla 46,31 Kč/kg v živém nebo 84,29 Kč/kg jatečné hmotnosti.
Ve 2. čtvrtletí se začaly zvyšovat ceny jatečných prasat. Zemědělští výrobci prodávali jatečná prasata v průměru za 30,48 Kč za kg živé hmotnosti nebo 39,63 Kč za kg jatečně upraveného těla. Vzhledem ke stejnému období loni, kdy byly ceny jatečných prasat velmi nízké, v tomto čtvrtletí vzrostly o 13,6 %. V porovnání s minulým čtvrtletím byla průměrná cena v mase vyšší o 4,76 Kč za kg a 426 Kč za jatečné prase.
Ceny jatečných kuřat se meziročně mírně zvýšily (+1,2 %). Jatečná kuřata se prodávala průměrně za 23,29 Kč za kg živé hmotnosti.
Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) v období od března do května 2019 se obrat obchodu s živými zvířaty meziročně snížil u všech tří druhů v důsledku poklesu na obou stranách obchodu.
Vývoz živého skotu (38,6 tis. ks), i když meziročně o 18,4 % nižší, výrazně převyšoval nad dovozem (0,6 tis. ks). Ve sledovaném období bylo vyvezeno 26,3 tis. ks (−13,1 %) hovězího dobytka k dalšímu chovu a 12,3 tis. ks (−27,9 %) jatečných zvířat s celkovou živou hmotností 7 732 tun. Na obchodu s živým skotem se nejvíce podílelo Rakousko (převážně skot k porážce), Turecko (skot k dalšímu chovu) a nově také Kazachstán (plemenný skot).
Zahraniční obchod s živými prasaty meziročně zaznamenal zvýšení přebytku obchodní bilance vyjádřené v kusech zvířat. Bylo dovezeno pouze 24,3 tis. ks selat, což je o 40,3 % méně než ve stejném období loni; tradičně z Dánska a Německa. Vývoz jatečných prasat se snížil na 72,9 tis. ks (−10,5 %) a 8 863 tun živé hmotnosti. Jatečná prasata se vyvážela na Slovensko, do Německa, zvýšil se jejich vývoz do Polska a snížil do Maďarska. Do Maďarska se výrazně navýšil vývoz selat.
Bilance zahraničního obchodu s živou drůbeží byla kladná jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Obchod s jednodenními kuřaty zaznamenal zvýšení na straně dovozu (+2,1 %) a snížení na straně vývozu (−2,1 %) tak, že celkový přebytek dosáhl 24,4 mil. kuřat. Jednodenní kuřata masného typu se vyvážela hlavně na Slovensko, kuřata nosného typu do Rumunska a Polska. Ve sledovaném období se vyvezlo 5 134 tun (−3,0 %) kuřat a vyřazených slepic k porážce, především na Slovensko a do Polska, a 2 234 tun (−11,6 %) vykrmených krůt, z nich nejvíc do Německa.
Záporná bilance zahraničního obchodu1) s masem se meziročně zlepšila u všech tří druhů: u hovězího na −5 798 tun, u vepřového na −60 207 tun a u drůbežího na −21 601 tun.
Dovoz hovězího masa se meziročně snížil na 8 627 tun (−14,0 %) a vývoz vzrostl na 2 828 tun (+3,7 %). Dovezené maso pocházelo především z Nizozemska, Německa, Irska a Polska; vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, do Nizozemska a Polska.
Také u vepřového masa meziročně nižší dovoz (67 290 tun; −6,2 %) a vyšší vývoz (7 083 tun; +6,4 %) zmírnily schodek obchodní bilance. Nejvíce vepřového masa se dovezlo z Německa a Španělska, došlo k omezení dovozu z Polska (−5 423 tun). Převážná většina vývozu směřovala na Slovensko.
V zahraničním obchodě s drůbežím masem byl zaznamenán pokles na straně dovozu i vývozu. Ve sledovaném období se dovezlo 26 313 tun (−7,7 %) a vyvezlo 4 712 tun (−22,2 %) drůbežího masa. Největší podíl na dovozu mělo Polsko, přestože množství odtud dovezeného drůbežího kleslo (−3 167 tun) a částečně bylo kompenzováno zvýšeným dovozem z Maďarska (+1 005 tun) a Ukrajiny (+1 093 tun); na vývozu se nejvíce podílelo Slovensko, Německo a Rakousko.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Ve 2. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 768 352 tis. litrů mléka (+0,2 %), z toho mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 648 578 tis. (−1,1 %) litrů mléka.
Ceny zemědělských výrobců mléka byly meziročně vyšší o 6,2 % vzhledem k nízké cenové úrovni ve 2. čtvrtletí loňského roku. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,92 Kč za litr, tj. o 18 hal/l nižší než v minulém čtvrtletí.
Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
Výrazný přebytek zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně snížil na 198,3 tis. tun. Ve sledovaném období bylo dovezeno 69,4 tis. tun (+6,0 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezeno jich bylo 267,7 tis. tun (−9,9 %). Tento výsledek byl nejvíce ovlivněn výrazně nižším vývozem mléka a smetany (213,9 tis. tun; −12,2 %). Zvýšený dovoz sýrů a tvarohu prohloubil schodek obchodu s touto komoditou na 12,0 tis. tun. Naopak ke zlepšení obchodní bilance došlo u zakysaných mléčných výrobků, její přebytek se zvýšil na 6,5 tis. tun. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. (30.7.2019)
