Je transmissivní zařízení, kterým možno zužitkovati svalovou energii zvířat ke hnaní pracovních strojů. Pokud nebylo rozšířeno užití parního stroje, býval ž. jedinou pomůckou, kterou mohly se v činnost uváděti a v ní udržovati stroje větší, vyžadující hnací síly větší než lidské, zejména upotřeben byl v hornictví k vytahování břemen, v zemědělství a k j. pracím. Nyní užívá se ho již jen poskrovnu v zemědělství. Ž-em dosahuje se tažnou silou a pohybem zvířat delšího pohybu nepřetržitého, a to takto: Koně n. dobytek chodí o obvodě kružnice v poloměru 3,5 – 10 m, zapřaženi jsouce k oji tvořící poloměr kružnice. Druhý konec oje zapuštěn jest v ozubené kuželové kolo, které jest uklínováno na svislém krátkém hřídelíku. Osa hřídelíku jest osou otáčivého pohybu způsobeného zvířecím potahem, v ní leží střed jízdní kružnice. Točivý pohyb kuželového kola přenáší se přímým záběrem na menší kuželové kolo ozubené uklínované na vodorovném hřídelíku, a s tohoto převádí se čelním ozubeným soukolím na hlavní hnací hřídel opatřený universálním kloubem čili klíčem Hoookovým. Všechna ozubená kola a k nim náležející ložiska jsou upevněna na společném rámu buď dřevěném neb železném. Poloměry a jejich počet zubů bývají voleny tak, že celkový, výslední převod činí 1:40 až 1:70, tj. otočí-li se hnací oj jednou dokola, koncový hlavní hřídel vykoná za tutéž dobu 40 – 70 obrátek. Chce-li se dosíci rychlosti ještě větší, používá se planetového soukolí. Každý ž. má zařízení, které zamezuje pohyb oje, když potah stojí, a vylučuje poranění obsluhujícího personálu. Rychlost, s níž pracuje, bývá: při potahu koňském 50 m, volském 30 m za 1 min. Užitečný effekt bývá při dvojnásobném převodě až 80 %, při trojnásobném až 70 %.
Ž. třídí se na: 1. Ležatý, když hlavní, hnací hřídel jeho je v zemi uložen tak, že tažný dobytek chodí přes něj; 2. stojatý čili sloupkový, když hlavní hnací hřídel je svislý a převod pohybu s něho na pracovní stroj děje se ve výši např. řemenem, tak že potah chodí pod ním. Nemožno-li celý ž. převážeti s místa na místo, sluje ž. stationérní č. nepřenosný. Ž. přenosný jest umístěn a upevněn na pojezdném voze a možno ho tímto způsobem kamkoliv dopraviti a ihned k pracovnímu stroji připnouti. (1906)
