Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
V pátek zlato uzavřelo na historických maximech, cena atakovala skoro 2150 USD za trojskou unci. To je poněkud zvláštní. Tradičně jsou pro ceny zlata klíčové reálné sazby, což jsou vlastně náklady pro držení tohoto kovu. Bez ohledu na to, jak přesně je změříme, pohybujeme se kolem nejvyšších úrovní sazeb. A to minimálně od Finanční krize v letech 2008 až 2009. Otázka zní, proč zlato stále získává na hodnotě a může cena této komodity dále růst?
Mezi hlavní faktory růstu ceny kovu patří jednoznačně oslabující americký dolar. Zlato je z velké části oceňováno v dolarech, což znamená, že slabý dolar dává neamerickým kupcům zlata větší kupní sílu. Dolarový index v listopadu klesl o 3,5 %, což je reakce na rostoucí očekávání snížení úrokových sazeb v USA. Krom toho to nevypadá, že by měl trend oslabujícího dolaru v dohledné době skončit. Růst ceny rovněž podpořil pokles výnosů u amerických desetiletých vládních dluhopisů, které po útoku na metu 5 % klesly blíže k hranici 4,2 %, a série slabších makro dat přicházejících z Číny a z Eurozóny. Na kov dlouhodobě mají vliv rovněž probíhající konflikty, jako je válka na Ukrajině nebo konflikt v Pásmu Gazy.
Výhled na cenu drahého kovu tedy zůstává spíše stále pozitivní, můžeme očekávat určité korekce, ale to by nemělo významně narušit tento rostoucí trend. Pokud by americká ekonomika v roce 2024 oslabila, čemuž v posledních měsících napovídala i inverzní výnosová křivka u amerických dluhopisů, je možné očekávat další růst cen. Zlatá „rally“ tak nemusí být vůbec u konce, možná právě naopak. I podle dat od renomovaných institucí, jako je Bloomberg, by cena kovu mohla v prvním čtvrtletí dosáhnout až 2 300 USD za unci. (6.12.2023)