Znalost místních specifik a prostředí jaderných elektráren je pro zahraniční dodavatele nepostradatelná

 „Stavba jaderné elektrárny vyžaduje nejsložitější konstrukční postupy, které dnes existují. Zároveň musíte disponovat certifikacemi k provádění specifických činností a dostatečným počtem personálu, který si můžete dovolit alokovat na danou stavbu,“ říká Lukáš Zedník, zástupce ředitele závodu 08 společnosti Metrostav DIZ a zároveň ředitel nabídky Dukovany 5. Jaká jsou specifika stavby jaderné elektrárny a v čem vidí největší úkoly a příležitosti pro české dodavatele? Dočtete se v následujícím rozhovoru.

Pane Zedníku, začněme takříkajíc od základů. V čem se liší stavba jaderné elektrárny od výstavby tepelného či vodního zdroje?

Je nutno zmínit, že stavba jakékoliv elektrárny, o to více jaderné, je složitý, náročný a velmi komplexní proces, který vyžaduje pečlivé plánování, zapojení velkého množství inženýrů s vysokou znalostí dané problematiky a precizní přístup v celé řadě oblastí, které jsou u těchto projektů – oproti běžnějším – akcentovány. Z obecného pohledu můžeme hovořit o specifikách technologie konkrétně jaderných elektráren, o náročných povolovacích procesech, zajištění organizace výstavby, řešení dopravních tras pro těžké a nadměrné komponenty a jejich zajištění vůbec, o významném faktoru financování projektu, případně o geopolitických rizikách.

Z hlediska stavebního dodavatele složitost představuje samotná velikost projektu a vysoké nároky na jakost díla. V tomto kontextu je nutné v dostatečném předstihu řešit dostupnost potřebného personálu, jeho ubytování v lokalitě, zajištění denní logistiky tisíců lidí jak po staveništi, tak mimo něj, včetně podpůrných služeb. Z velikosti projektu vyplývá i schopnost organizovat velké množství techniky, pracovníků a činností v byť plošně rozsáhlém, avšak stále omezeném prostoru staveniště, a to vše při zajištění kvality, u které se nepřipouštějí jakékoliv úlevy. Nelze také nezmínit nekompromisní a mimořádné řešení procesů výstavby ve vztahu k zajištění maximální bezpečnosti všech zúčastněných pracovníků.

A z pohledu konkrétních stavebních postupů?

Stavební činnosti se už mohou zdát jako relativně běžné, avšak není tomu tak. Potkávají se zde nejsložitější konstrukční postupy, které dnes existují. Jen u betonů je potřeba řešit pro tento projekt speciálně vyvinuté směsi betonů s velmi vysokými třídami pevností, většinou se samozhutnitelností kvůli přearmovanosti konstrukcí. Dále musíte mít certifikované postupy pro řízené tlakové lití směsí do bednění, řešit vlivy přehřívání masivních bloků, předpínání skutečně velkých prvků. Komplikovaná je i kombinace s ocelovými konstrukcemi a obrovskými zabudovanými prvky, které se na stavbě vyskytují ve velké míře. Prakticky jakákoliv část na jaderném a ve značné míře i na turbínovém ostrově vyžaduje unikátní pracovní postupy zpracované pro danou část stavby.

Abyste mohli být součástí dodavatelského řetězce v rámci výstavby jaderné elektrárny, čím vším musíte disponovat?

Opět z pohledu stavebního dodavatele je to zejména stabilita, disponibilita zkušeného personálu a stavební techniky, stabilní lokální zázemí a znalost místních specifik. Mám tím na mysli nejenom českou legislativu, normativu či znalost trhu s návazným dodavatelským systémem, ale rovněž znalost místního prostředí jaderných elektráren a jejich podmínek pro provádění prací. Toto je nesporná výhoda zapojení lokálního průmyslu, která je nenahraditelná a kterou dokážeme se zahraničními dodavateli sdílet.

Z pohledu procesního je to pak zvládnutí procesu DueDiligence, který se liší jak přístupem jednotlivých EPC dodavatelů, tak nároky na danou konstrukční část. Dodavatelé musejí prokázat, že mají zvládnuté řízení procesů a zajištění kvality, odpovídající odborný personál či certifikaci k provádění specifických činností, jako jsou svařování nebo práce s vyhrazenými zařízeními. Za výhodu Metrostavu DIZ považuji i to, že jsme schváleným dodavatelem z pohledu atomového zákona společnostmi ČEZ i Slovenskými elektrárnami.

Sám jste zmínil, že pro tyto dodávky je třeba velké množství kvalifikovaných zaměstnanců. Máte je k dispozici?

Říkám to opakovaně a rád to zmíním znovu – jsem přesvědčen, že na trhu není a nebude společnost, která by uměla deklarovat připravenost tisíců zaměstnanců, jež je schopna alokovat na jedinou stavbu. Buď daný počet nemá vůbec k dispozici, nebo by nebyla ochotna se zcela stáhnout z trhu a veškerá rizika řešit pouze v rámci jediné stavby. I proto je potřeba do jaderných projektů zahrnout včasnost řešení a důraz na důvěru trhu, že projekt dospěje k realizaci. Pokud to tak není, pak nastává velmi omezená ochota firem investovat do zajištění odpovídající přípravy, což může s velkou pravděpodobností zapříčinit budoucí prodlevy v projektu.

Za společnost Metrostav DIZ mohu konstatovat, že jsme ve všech uvedených ohledech plně připraveni k řešení specifik souvisejících s výstavbou nových jaderných zdrojů u nás a případně i na dalších trzích, kde naše skupina působí.

Liší se požadavky nebo přístup jednotlivých uchazečů? V čem spatřujete rozdíly?

Požadavky a přístup jednotlivých uchazečů se zatím liší poměrně výrazně. Zčásti to vychází z odlišností samotných projektů, zčásti pak volbou obchodní strategie, kterou si v žádném případě nedovoluji jakkoliv hodnotit.

Mohu však zmínit, že v určitých případech zahrnuje strategie uchazečů partnerský přístup a řešení konkrétních technických záležitostí, v jiném pak spíše jen deklaratorní zapojení v obecné rovině s vyčkáváním zadání konkrétnější práce na fázi, až bude uchazeč zvolen jako preferovaný. Mnohdy nemáme stanoven ani konkrétní rozsah prací, který by měl být potenciálně dodáván. V této fázi výběrového řízení bohužel nemohu být ve vztahu k jednotlivým uchazečům konkrétnější.

Můžete alespoň naznačit, zda již máte vyjednané nějaké konkrétní rámce?

Samozřejmě máme zájem, aby naše spolupráce měla reálnou a konkrétní podobu, přičemž zájem naší společnosti je podílet se na hlavní stavební části. Částečně jsem na váš dotaz odpověděl v předchozí otázce. Z obecného pohledu bych doplnil, že je velký rozdíl mít podepsané obecné memorandum o spolupráci, anebo závaznou smlouvu o budoucích závazcích, dávající větší prostor se fakticky posouvat v přípravě na budoucí výstavbu. Z trhu víme, že tato situace zatím není ani u ostatních firem zcela ideální.

Každopádně výstavbě nových jaderných zdrojů věnujeme ve skupině velké úsilí a jsme připraveni se naplno věnovat i následujícím fázím přípravy. Naše zapojení do výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně má u nás jasnou prioritu. Věřím, že všichni uchazeči splní jimi proklamované maximální zapojení českého průmyslu, které se pohybuje snad na již nezpochybnitelné úrovni alespoň 65 procent. V tomto ohledu českému průmyslu velmi napomáhá rovněž Aliance české energetiky, jejímž jsme aktivním členem a budeme ji rádi v jejich cílech dále podporovat.

Podívejme se ještě na vaše zkušenosti v jaderném sektoru. Na jakých jaderných zakázkách jste se podíleli?

Za největší referenci naší skupiny považuji, že jsme schopni stabilně působit jako dodavatel stavebních a stavebnětechnologických zakázek v rámci všech českých a slovenských jaderných elektráren, tedy Temelína, Dukovan, Jaslovských Bohunic i Mochovců. Pokud začnu od konce životního cyklu JE, pak jsme v rámci skupiny dokončili a v současné době rovněž provádíme několik obchodních balíčků v rámci vyřazování bloku V1 v Bohunicích. Naopak z pohledu začátku cyklu jsme prováděli hlavní konstrukční jámu a přístupové kanály u projektu JE Hanhikivi ve Finsku. Tedy do doby, než byl zastaven. V Temelíně jsme například realizovali rozšíření kontrolovaného pásma přístavbou k budově BAPP, provedli jsme a stále řešíme řadu projektů v rámci stavební údržby jak Temelína, tak Dukovan. Ze stavebnětechnologických zakázek bych zmínil například projekt Koncový jímač tepla v Dukovanech. Aktuálně realizujeme v rámci areálů jaderných elektráren přibližně 20 projektů.

České jaderné know-how má ve světě velmi dobré jméno. Jak vidíte aktuální možnosti českých firem v zapojení do dostavby jaderného bloku v České republice?

České know-how má ve výstavbě jaderných elektráren skutečně výbornou pověst nejen u nás, ale i ve světě. Česká republika má ustálený a komplexní jaderný program, který zvládl postavit relativně soběstačně šest bloků a které dokáže setrvale udržovat na top světové úrovni. Nemalou měrou se podílel a podílí i na budování bloků na Slovensku. V České republice máme zkušeného operátora, dozorný orgán, legislativu, kvalitní vysoké školství, množství obětavých a zkušených pracovníků působících v oboru. To vše při velké podpoře jaderné energetiky od veřejnosti.

Velmi si cením svých kolegů jak u nás ve firmě, tak i z jiných společností pohybujících se kolem jádra, protože jejich know-how, vůle i vztah k oboru jsou unikátní. Myslím, že občas se objevující útoky na schopnosti českého průmyslu jsou zcela liché, a přál bych si, aby se přetavily spíše v řešení, jak tuto jedinečnost ve světle jistoty výstavby nových bloků v České republice dále podporovat a kapacitně rozvíjet. Know-how ani um českých inženýrů našemu průmyslu zcela jistě nechybí.

V čem spatřujete největší rizika pro české firmy a je možné, že by nemusely být zapojeny do dodavatelského řetězce?

Je potřeba zmínit, že zapojení českých firem není explicitně součástí parametrů pro hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů. Můžeme se opírat pouze o prohlášení, že se počítá s maximálním podílem zapojení českého průmyslu. V obchodě však platí jasné pravidlo: pouze podepsaná dohoda platí. Těžko nyní soudit, jak se jednotliví uchazeči budou chovat po jejich případném určení preferovaným dodavatelem, pokud jejich potenciální dodavatelé již nyní nedosáhnou psané a závazné dohody.

Dalším faktorem může být skutečnost, že pro jaderné tendry nemusí fungovat tržní prostředí. Může nastat situace, kdy někteří dodavatelé budou mít podporu ze svých domovských zemí a EPC dodavatel pak nebude nějaké části projektu v České republice poptávat. Rovněž může nastat situace, kdy by se EPC dodavatel rozhodl již nákladně vybudované dodavatelské schéma přenést z jiné země k nám. Z různých důvodů, například proto, že se mu jej kvůli jednomu bloku nevyplatí budovat znovu či jen proto, že by v tom viděl možné snížení rizik. Pak by to nebylo o tom, že by český průmysl neuspěl v konkurenčním prostředí, ale proto, že tu šanci ani nedostal.

Jak situaci u nás ovlivňuje restart jaderné energetiky v Polsku?

Vzhledem k jaderným ambicím Polska je rovněž potřeba být velmi obezřetným. Jejich odhodlání i konkrétní a rozhodné kroky bohužel český program razantně dohánějí. V kombinaci s reálnou podporou polské vlády se tamní firmy již dokážou reálně vrhnout do přípravy na výstavbu a čistě na základě důvěry trhu v jejich program dochází ke stahování odborníků i z okolních regionů, což registrujeme i v naší společnosti. (3.8.2023)