Aktuální vědecké poznatky ukazují, že znečištění ovzduší může představovat riziko pro lidské zdraví v hodnotách, které splňují platné limity. Projekt Centra pro životní prostředí a zdraví se pokusil zmapovat míru znečištění ovzduší oxidem dusičitým (NO2) na 192 převážně dopravně zatížených lokalitách v 9 krajských městech České republiky. Za pomoci tzv. pasivních vzorkovačů provedl orientační měření znečištění i na desítkách míst, kde nejsou umístěny stacionární monitorovací stanice. Nejvyšší hodnoty znečištění projekt nalezl v Praze a v Brně, kde jsou dle výsledků stabilního monitoringu stále místa znečištěna množstvím oxidu dusičitého, které překračuje platný limit (1).
„Nejvyšší hodnoty v rámci celého projektu jsme naměřili v Praze. Konkrétně na křížení ulic Sokolská-Ječná vedle Národní lékařské knihovny (78,4 ug/m3), nedaleko jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích (73,4 ug/m3), na Vychovatelně (67,0 ug/m3), na Rokosce (63,6 ug/m3), na rohu ulic Ječná–Štěpánská (63,6 ug/m3) a na Smíchově v sousedství Krajského úřadu Středočeského kraje (67,0 ug/m3). Poměrně vysoké hodnoty přes 50 ug/m3 jsme naměřili i na Spořilově, na Evropské, V Holešovičkách nebo v Bělocerkevské ulici,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, který koordinoval projekt Centra pro životní prostředí a zdraví (2). Během března a dubny byly na čtyři týdny umístěny pasivní vzorkovače na 200 místech s různou mírou dopravní zátěže. K vyhodnocení ve švýcarské akreditované laboratoři jich bylo odesláno 192, neboť 8 jich bylo ukradeno nebo zničeno (3).
„Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku. Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 ug/m3 NO2 v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO2 ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO2 nad 40 ug/m3 zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby“, uvedl MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.
„Hlavním zdrojem oxidu dusnatého (NO) jsou vysokoteplotní procesy ve spalovacích motorech a stacionárních zdrojích. Zatímco zdraví nebezpečnější oxid dusičitý (NO2) představoval jen jednotky procent celkových NOx v čerstvých spalinách, a vznikal až postupně v atmosféře, mnohé novější naftové motory jsou vybaveny katalyzátory, díky kterým v jejich výfukových plynech NO2 tvoří desítky procent NOx. Intenzita automobilové dopravy neklesá a mnozí výrobci osobních automobilů obcházejí emisní legislativu a mnohé jejich automobily vypouštějí v běžném provozu mnohanásobně více NOx než odpovídá emisním limitům, a někdy i více NOx na kilometr jízdy než moderní autobusy, a vypouštějí je přímo uprostřed ulic, a z těchto "čerstvých" NOx velkou část tvoří NO2. Proto máme jen dva možné směry: buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit provoz vozidel s nadměrnými emisemi, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy,“ konstatují doc. Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT v Praze a ing. Martin Pechout, Ph.D., z Technické fakulty České zemědělské univerzity, a dodali. „Pokud vezmeme v potaz statistiky Světové banky, dle kterých škody způsobené znečištěným venkovním ovzduším činí 5 % HDP, nebo Evropské komise, podle níž počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění překračuje počet obětí dopravních nehod 10krát až 20krát, pak variantu nedělat nic a dál pokračovat v poškozování zdraví a ohrožování životů našich občanů pokládáme za zcela nezodpovědnou.
Česká republika má plnit limity pro znečištění oxidem dusičitým už od ledna 2010, ale ministerstvo životního prostředí požádalo o poskytnutí výjimky pro Prahu, Brno, Ostravu a Ústí nad Labem, aby mohlo splnit limity až od 1. ledna 2015. Ani prodloužená lhůta ale nestačila a znečištění ovzduší v Praze a v Brně nadále překračuje limity stanovené evropskou směrnicí o ovzduší.
Proto MŽP v roce 2016 vydalo Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO), který měl teoreticky vést ke splnění limitů do roku 2020 (4). Programy ale jako nerealistický a nedostatečný úspěšně zažalovali občané ve 4 regionech (Praha, Brno, Ústecký a Moravskoslezský kraj). Nejvyšší správní soud v období od prosince 2017 do května 2018 dal žalobcům za pravdu a programy částečně zrušil. MŽP právě připravuje jejich aktualizaci. (15.7.2019)
