Rozvolnění fiskálních pravidel. Veřejné finance ve významné nerovnováze.
Pravidla rozpočtové odpovědnosti nevydržela ani první významnější krizi od svého přijetí v roce 2017 a byla ihned rozvolněna. Obě novely zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, (dále jen „Zákon“), uvolnily přípustné strukturální deficity a významně posunuly časový horizont, v němž by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnou úroveň. Způsob a podoba novelizace tohoto Zákona ukazuje na nepochopení logiky fiskálních pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že tato pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice a nikoliv obráceně. Zároveň to do budoucna omezuje funkčnost fiskálních pravidel v zajištění jejich hlavního cíle, kterým jsou dlouhodobě udržitelné veřejné finance.
Předkládaná Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti obsahuje hodnocení dodržování fiskálních pravidel za rok 2020. Veřejné finance se v tomto roce kvůli pandemii onemocnění COVID-19 dostaly do významné nerovnováhy, jejíž příčinou byl jednak ekonomický pokles a také řada příjmových a výdajových opatření, která měla negativní dopady krize tlumit. To vše ovlivnilo hodnoty ukazatelů, které jsou sledovány v rámci fiskálních pravidel. Nerovnováha veřejných financí však přetrvala i v roce 2021 a dokonce se dále prohloubila. Podstatně k tomu přispěla řada změn v nastavení daňových a výdajových politik.
Národní rozpočtová rada ve Zprávě konstatuje, že v roce 2020:
● nedošlo k překročení hraničních hodnot ukazatele výše dluhu sektoru veřejných institucí definovaných v § 14 a § 16 Zákona;
● při schvalování výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2020 byl dodržen postup stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí a odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. V důsledku pandemie COVID-19 však skutečné výdaje státního rozpočtu a státních fondů významně překročily schválený rámec a také strukturální deficit byl vyšší než limit použitý při odvozování. Překročení výdajového rámce se ovšem neprojeví na hodnotě nápravné složky, která může ovlivnit výdajový rámec v dalších letech, neboť aktuální znění zákona její aplikaci v letech 2021 a 2022 zrušilo (viz § 11, 11a, 11b Zákona);
● hospodaření územních samosprávných celků (a jejich podřízených organizací) nepřináší významná rizika pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí. Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, a to platilo i pro rok 2020 navzdory pandemii COVID-19. Také úroveň zadlužení územních samosprávných celků je velmi nízká a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí;
● k 31. 12. 2020 překračovalo dluhové kritérium definované v § 17 odst. 1 Zákona celkem 575 obcí a žádný kraj. V roce 2020 nesplnilo svou povinnost snížit dluh o Zákonem definovanou minimální úroveň celkem šest obcí. Všechny však ve stanovené lhůtě provedly nápravná opatření, takže nebylo nutné přikročit k pozastavení převodu podílu na výnosu daní;
● projekce NRR ukazuje, že obecní rozpočty vykazovaly přebytek v roce 2020 i bez Příspěvku poskytnutého státem na základě novely zákona č. 159/2020 Sb. Tento Příspěvek však zajistil zvýšení přebytku obcí na úroveň 19 mld. Kč a především zmírnil očekávané zvyšování dluhu územních samosprávných celků.
Národní rozpočtová rada dále konstatuje, že veřejné rozpočty byly v roce 2020 pod silným vlivem ekonomických dopadů pandemie COVID-19, což přispělo k odchýlení skutečně vynaložených výdajů od schváleného rámce, jakož i překročení hodnoty strukturálního salda. Rozvolňování fiskálních pravidel dvojitou novelizací Zákona zároveň výrazně zvýšilo riziko kolize s dluhovým pravidlem v poměrně blízkém časovém horizontu. Proto se jeví jako více než nutné, aby tempo fiskální konsolidace bylo v dalších letech vyšší než uvažovaných 0,5 % HDP ročně. (9.9.2021)
