Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2022

Rozpočty územních samosprávných celků se navrátily na svoji úroveň před vypuknutím pandemie COVID-19, avšak s nejvyšší inflací za posledních 30 let. Ačkoliv se hospodaření územních rozpočtů již úspěšně zotavilo z hospodářského útlumu vyvolaného pandemií, musí čelit důsledkům pokračující ruské invaze na Ukrajině a akcelerující inflace. V polovině roku značně vzrostly výdaje územních rozpočtů na pomoc Ukrajině, které jsou do určité míry kompenzovány ze státního rozpočtu, a zároveň došlo k růstu základní úrokové sazby ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), která se snaží zkrotit prudký růst cen. Územní samosprávné celky se však nacházejí ve velmi dobré finanční kondici. Saldo územních rozpočtů překonalo výsledky hospodaření nejen z předminulého roku, ale i z období před vypuknutím pandemie COVID-19, tedy výsledky hospodaření za rok 2019. Za zlepšením salda územních rozpočtů stojí menší restriktivní opatření související s epidemií a zejména posílené inkaso daňových příjmů. 

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů územních samosprávných celků však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce významně překonat jejich inkaso z roku 2021 a nadále růst. Na tom by se měl podílet především růst inkasa daně z přidané hodnoty. Naopak je prozatím předpokládán meziroční pokles inkasa daně z příjmů právnických osob. 

Územní rozpočty jsou od února letošního roku negativně ovlivňovány ruskou invazí na Ukrajině, která v globálním měřítku významně přispěla k akceleraci burzovních cen energií a ropy vedoucí k vzestupu cen pohonných hmot a také vedla ke zdražování některých druhů zemědělských potravin (např. pšenice). V konečném důsledku se současná hospodářská situace projevila především v dalším růstu inflace (meziroční růst o 17,2 %). Obce však mají dobrou výchozí pozici, konkrétně dostatek vlastních příjmů, aby mohly čelit zvýšeným cenám energií, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda. Ozbrojený konflikt má dopad na výdajovou stránku veřejných rozpočtů, a to v souvislosti se schválením Programu pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc. 

Inflace a v návaznosti na ni zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB sice přispěly ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň došlo ke zvýšení jejich výdajů (např. zdražení úvěrů, stavebních prací, zvýšení cen energií). Podle prognózy ČNB lze očekávat růst inflace i v nejbližších měsících, poté by cenová hladina měla kulminovat a ke konci roku již začít pomalu klesat. Územní rozpočty v polovině letošního roku mírně snížily svůj dluh, což zcela koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která permanentně roste již od roku 2021. Naopak pouze nepatrné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídalo postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. Jedná se zejména o hl. m. Prahu, která plánuje rekordní investice v době, kdy se úroková sazba nachází na svém maximu od roku 1999. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně mohou tyto investice značně prodražit. V červnu tohoto roku územní samosprávné celky pokračují v trendu zvyšování stavu peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“).  S ohledem na probíhající inflaci je hromadění těchto prostředků i za účelem plánování investic realizovaných převážně z vlastních zdrojů nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu. 

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily k 30. 6. 2022 s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 51,1 mld. Kč. Výsledek hospodaření územních rozpočtů se v komparaci s červnem roku 2019  navýšil pouze nepatrně. V porovnání s rokem 2020, který je spjat s restriktivními opatřeními vlády, se více jak zdvojnásobil. Hospodaření územních samosprávných celků se tak již úspěšně zotavilo z hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19.  V letošním roce dochází k meziročnímu růstu celkových příjmů i výdajů. Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 380,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 28,6 mld. Kč. Příjmy územních rozpočtů vykázaly růst i v komparaci s rokem 2020 o 21,3 % a oproti roku 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie, o 21,6 %. Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v červnu 2022 dosáhly 329,6 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 9,6 %, tj. o 29 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 267,6 mld. Kč, výdaje 240,9 mld. Kč a přebytek hospodaření 26,7 mld. Kč.  

 Vlastní příjmy územních rozpočtů dosáhly v polovině roku 212,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 31,3 mld. Kč. Podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech, který vypovídá o finanční soběstačnosti územních rozpočtů a o nezávislosti na přijatých transferech, ke konci června tvořil 79,6 %. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 179,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,6 %, tj. o 24,3 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil jejich inkaso v roce 2020 o 29,3 % a oproti roku 2019 o 15,2 %. Na meziročním růstu vlastních příjmů se dále podílelo zvýšení objemu nedaňových příjmů, které meziročně vzrostly o 27 %, tj. o 5,9 mld. Kč a dosáhly 27,8 mld. Kč. Kapitálové příjmy meziročně vzrostly o 25,4 % na 5,5 mld. Kč. 

V polovině roku 2022 dochází k meziročnímu útlumu přijatých transferů územními rozpočty, a to o 1 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 168,8 mld. Kč. Propad byl vyvolán na straně přijatých investiční transferů, které meziročně poklesly o 18,8 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 10,9 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v červnu transfery z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu spolufinancovaného z fondů EU ve výši 4,6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,8 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery patří transfery z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) na Operační program Životní prostředí spolufinancovaný z fondů EU v hodnotě 0,6 mld. Kč, které se oproti minulému roku snížily o 0,9 mld. Kč. Neinvestiční přijaté transfery k 30. 6. 2022 dosáhly 157,9 mld. Kč. Sice meziročně nepoklesly, ale jejich růst byl zanedbatelný, a to 0,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Mezi objemově nejvýznamnější neinvestiční transfery se řadí přímé náklady na vzdělávání poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které se meziročně navýšily o 3,2 %, tj. o 3,5 mld. Kč, na 113,1 mld. Kč, dále dotace pro soukromé školy v hodnotě 5,6 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč) nebo neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytovaných z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 19,4 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). V rámci neinvestičních transferů došlo k nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu na straně transferů z kapitoly MPSV určených na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi, a to o 2,6 mld. Kč. 

Běžné výdaje na konci června zaznamenaly růst o 8,5 %, tj. o 21,8 mld. Kč, a dosáhly 278,5 mld. Kč. Majoritní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. Meziroční nárůst se týkal i strany kapitálových výdajů, které v polovině letošního roku vzrostly o 16,4 %, tj. o 7,2 mld. Kč, na 51,1 mld. Kč. V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, územní samosprávné celky k 30. 6. 2022 realizovaly konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,4 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Určitá část těchto výdajů územních samosprávných celků byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).

I. Hospodaření krajů

Kraje v polovině roku 2022 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 24,1 mld. Kč, čímž překonaly výsledek hospodaření z roku 2019, tedy období před vypuknutím pandemie COVID-19. V porovnání s uplynulým rokem se sice saldo snížilo o 7,6 %, tj. o 2 mld. Kč, avšak se jedná stále o druhý nejlepší výsledek hospodaření od roku 2013. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 75,9 mld. Kč, celkové výdaje 73,4 mld. Kč a saldo hospodaření dosáhlo 2,5 mld. Kč. V červnu letošního roku hospodařilo s kladným saldem celkem 11 krajů. V deficitu se ocitl Královehradecký a Karlovarský kraj. Naopak nejvyšší přebytek rozpočtu vykázal Středočeský a Jihomoravský kraj. 

Celkové příjmy krajů na konci června letošního roku činily 176,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,5 %, tj. o 4,3 mld. Kč. Vlastní příjmy krajů dosáhly v červnu 46,1 mld. Kč (meziroční růst o 16,9 %, tj. o 6,7 mld. Kč) a tvořily necelých 61 % celkových příjmů očištěných o přímé náklady na vzdělávání. Tento podíl značí určitou závislost krajů na přijatých transferech a jejich relativně nižší soběstačnost na rozdíl od obcí. Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán růstem daňových příjmů, které se navýšily o 14,2 %, tj. o 5 mld. Kč, na 40,5 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 % a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 21,9 %, tj. o 4,2 mld. Kč, na 23,4 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů fyzických osob o 10,5 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 7,7 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také daně z příjmů právnických osob o 0,8 %, tj. o 0,07 mld. Kč a ostatní daňové příjmy o 5,5 %, tj. o 0,02 mld. Kč.

Objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2015 a 2020). Na základě makroekonomických predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech. K 30. 6. 2022 kraje přijaly transfery v celkové výši 131,1 mld. Kč a meziročně tak klesly o 1,2 %, tj. o 1,5 mld. Kč. Objem přijatých transferů se sice oproti předchozímu roku snížil, ale v porovnání s rokem 2020 i 2019 došlo k podstatnému navýšení. Neinvestiční transfery, které v polovině letošního roku činily 127,8 mld. Kč, meziročně vzrostly pouze marginálně (konkrétně o 0,9 %). Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 100,4 mld. Kč (meziroční růst o 3,2 %, tj. o 3,1 mld. Kč) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly MPSV v hodnotě 17,8 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). Kraje také v letošním roce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,3 mld. Kč.  Přijaté investiční transfery meziročně klesly o 44,1 %, tj. o 2,6 mld. Kč, na 3,3 mld. Kč. K propadu investičních transferů došlo i oproti roku 2020, a to o 34,1 %, tj. o 1,7 mld. Kč. V červnu letošního roku kraje prozatím přijaly investiční transfery z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 2,3 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,1 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery lze zařadit transfery poskytované z kapitoly Státní fond dopravní infrastruktury na Financování dopravní infrastruktury ve výši 0,6 mld. Kč. Celkové výdaje krajů v polovině roku 2022 činily 152,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,3 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Meziroční růst celkových výdajů byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 4,8 %, tj. o 6,5 mld. Kč, na 140,8 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 103,8 mld. Kč a tvořily 73,8 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Jak Celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (88 mld. Kč), do dopravy (21,1 mld. Kč) a sociálních služeb (17,6 mld. Kč).  Naopak na straně kapitálových výdajů byl zaznamenán na konci června pokles o 2,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na hodnotu 11,3 mld. Kč. Pokles investic byl pravděpodobně vyvolán omezením investičních transferů, významným růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Kraje však investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 8,1 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O tom svědčí podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v červnu dosáhl 29 %. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldo přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. K 30. 6. 2022 očištěné provozní saldo bez přímých nákladů na vzdělávání krajů činilo 7,9 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 8,1 mld. Kč. 

K 30. 6. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 837 mil. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Libereckého kraje. Jednalo se převážně o nákup ostatních služeb (zejména platby za ubytovací služby pro uprchlíky z Ukrajiny), neinvestiční transfery obcím, neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, peněžní dary do zahraničí apod. Dluh krajů (vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) za pololetí roku 2022 činil 22,6 mld. Kč a v porovnání s rokem 2021 se snížil o 8,8 %, tj. o 2,2 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Libereckém kraji, poté v Olomouckém a Zlínském kraji. Růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Dluh v červnu roku 2022 meziročně mírně klesl, a to pravděpodobně v reakci na květnový růst základní úrokové sazba o 0,75 p. b. na 5,75 % a ke konci června o 1,25 p. b. na 7 %, což jsou nejvyšší úrokové sazby od roku 1999. 

V červnu letošního roku výše vkladů krajů na bankovních účtech (včetně PO) činila 90,4 mld. Kč, přičemž výše vkladů snížená o přímé náklady na vzdělávání dosáhla pouze 68,8 mld. Kč. Meziroční významný nárůst vkladů je poznamenán nevyplacením významné části přijatých peněžních prostředků z titulu přímých nákladů na vzdělávání školám do konce měsíce června. Stavy na bankovních účtech krajů v celém sledovaném období dynamicky rostou. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší ve Zlínském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu. 

II. Hospodaření obcí

Obce v polovině roku 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 26,7 mld. Kč, což překonalo saldo minulého roku o 6,6 %, tj. o 1,7 mld. Kč a oproti roku 2020 dokonce o 218,2 %, tj. o 18,3 mld. Kč.  Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 196,1 mld. Kč, celkové výdaje 172,2 mld. Kč a saldo hospodaření dosáhlo 23,9 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí v pololetí činily 149,4 mld. Kč, výdaje 135,2 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 14,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v červnu letošního roku skončil v přebytku 12,5 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 59,5 mld. Kč a výdaji v hodnotě 47 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 638 obcí (26,2 % z celkového počtu obcí).  

Celkové příjmy obcí na konci června letošního roku dosáhly 208,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,7 %, tj. o 25,1 mld. Kč. Vlastní příjmy obcí činily 166,3 mld. Kč (meziroční růst o 17,4 %, tj. o 24,7 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují tak významnou závislost na přijatých transferech. Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán značným růstem daňových příjmů, které se navýšily o 16,1 %, tj. o 19,3 mld. Kč, na 139,1 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 % a probíhající inflace. Meziročně se zvýšily daně z přidané hodnoty, a to o 21,9 %, tj. o 11,6 mld. Kč, na 64,5 mld. Kč.  V červnu pokračuje růst inkasa daní z příjmů fyzických osob, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také daně z příjmů právnických osob o 4,6 %, tj. o 1,4 mld. Kč a ostatních daní o 24,9 %, tj. o 4,4 mld. Kč. Objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2015 a 2020). Na základě makroekonomických predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Na rozdíl od krajů došlo v polovině roku 2022 k meziročnímu růstu přijatých transferů obcemi, a to o 1 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 42,6 mld. Kč. Objem přijatých transferů tak dokonce překonal hodnoty z roku 2020, a to o 8,6 %, tj. o 3,4 mld. Kč a oproti roku 2019 o 20,2 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které v polovině letošního roku činily 34,6 mld. Kč, meziročně vzrostly pouze zanedbatelně (o 1,1 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 12,8 mld. Kč (meziroční růst o 3,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč) a na dotace pro soukromé školy ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční růst o 18,6 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Z kapitoly MPSV byly přijaty transfery na výkon činnosti obcí s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v hodnotě 1,6 mld. Kč.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně také nepatrně vzrostly, konkrétně o 0,5 %, tj. o 0,04 mld. Kč, na 7,9 mld. Kč. Naopak v komparaci s rokem 2020 objem přijatých investičních transferů klesl o 2,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 2,3 mld. Kč (meziroční pokles o 0,8 mld. Kč, tj. o 25,9 %), dále prostředky poskytované z kapitoly MŽP určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 1 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 64 %). Celkové výdaje obcí dosáhly v první polovině letošního roku 182,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,8 %, tj. o 23,5 mld. Kč. Meziroční růst celkových výdajů byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,7 %, tj. o 16 mld. Kč, na 142,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 36,1 mld. Kč. 

Celkové výdaje obcí směřovaly zejména do oblasti dopravy (31 mld. Kč), státní správy a územní samosprávy – provoz úřadu (28,1 mld. Kč) a vzdělání a školských služeb (26 mld. Kč).  V procentuálním vyjádření se však v červnu meziročně výrazněji navýšily kapitálové výdaje obcí o 23 %, tj. o 7,4 mld. Kč, na hodnotu 39,7 mld. Kč. Obce i v porovnání s rokem 2020 a 2019 investovaly více, a to o 13,4 % a 29,5 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 30. 6. 2022 očištěné provozní saldo obcí činilo 53,3 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 31,8 mld. Kč. Z toho plyne, že obce v prvním pololetí neprofinancovali provozní saldo ve výši 21,5 mld. Kč. Prozatímní nižší kapitálové výdaje jsou pochopitelné, neboť obce převážně uskutečňující investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku. 

K 30. 6. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině  ve výši 646,1 mil. Kč. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (231,7 mil. Kč) a v obcích Moravskoslezského a Středočeského kraje. Jednalo se zejména o nákup ostatních služeb (zejména platby za ubytovací služby pro uprchlíky z Ukrajiny), neinvestiční transfery spolkům (zejména platby Českému červenému kříži za zajištění provozu Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Praze a veřejné sbírky na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), neinvestiční transfery fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem (veřejné sbírky na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), výdaje na věcné dary apod. luh obcí ke konci prvního pololetí roku 2022 činil 69,7 mld. Kč a oproti roku 2021 se nepatrně navýšil o 0,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Toto zvýšení koresponduje s vývojem základní úrokové sazby, která permanentně roste již od roku 2021. Naopak mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu. Hl. m. Praha plánuje rekordní investice v letošním roce, ale je nepochopitelné, proč nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb v minulosti a hodlá uskutečnit své plánované investiční aktivity v době, kdy se úroková sazba nachází na svém maximu od roku 1999. S ohledem na rostoucí základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodraží. Je však důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat cizí zdroje. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Olomouckém kraji.

Na konci června měly obce uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 331,9 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2021 navýšení úspor o 10,4 %, tj. o 31,2 mld. Kč.  Stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Od roku 2013 vzrostly o 199 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 24 %. Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.  III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 6. 2022 s celkovými příjmy ve výši 2,4 mld. Kč (meziroční růst o 11,7 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 2,1 mld. Kč (meziroční růst o 11,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,3 mld. Kč a meziročně tak vzrostlo o 14 %, tj. o 0,04 mld. Kč.

Celá zpráva včetně tabulek a grafů je ke stažení na webu Ministerstva financí. (20.8.2022)