Erozí je ohroženo stále přes polovinu půdy a stavy polního ptactva stále klesají. Kritický stav naší krajiny ukazuje nejnovější Zpráva o životním prostředí České republiky 2020, kterou předložilo k připomínkování Ministerstvo životního prostředí. Podle analýzy volebních programů slibují politické strany před volbami nápravu. Nejzásadnější systémová opatření (jako je reforma zemědělských dotací, povinnost ponechat desetinu zemědělské půdy pro přírodní prvky či zdvojnásobení podílu ekologického zemědělství) ve svých volebních programech navrhují SPOLU, ČSSD, Piráti se STAN a Zelení. S dílčím řešením v technické oblasti přichází i hnutí ANO, ale zcela pomíjí potřebné změny krajinné struktury.
Dle nové Zprávy je vodní erozí stále ohroženo 52 % zemědělské půdy, přičemž 16 % je ohroženo extrémně. Větrnou erozí je pak ohroženo 23 % půdy. K zvýšené degradaci a odnosu půdy přitom vede zejména nadměrné pěstování erozně nebezpečných plodin, jako je kukuřice, pěstování rozsáhlých monokultur nebo chybějící přírodní bariéry mezi poli v podobě mezí či remízků. Riziko vodní eroze se přitom bude s postupující klimatickou změnou dále zhoršovat, dle Ministerstva zemědělství až dvojnásobně do roku 2030.
Odrazem a indikátorem ubývajícího života v krajině je zejména polní ptactvo. Od roku 1982 klesly jeho počty dle Zprávy o 31 %, přičemž autoři upozorňují, že počty klesaly již předtím. Počty ptáků, jako je koroptev polní či čejka chocholatá, se kvůli mizícímu prostoru pro život snížily na jednotky procent. Počty polního ptactva sice již klesají pomalu, avšak to je dle autorů dáno vyčerpáním populací, neboli není již kam klesat. Zásadní roli hraje zejména krajinná struktura, jak ukázala studie českých vědců, která srovnávala hraniční oblasti Česka a Rakouska. Díky menším polím jsou počty ptáků výrazně početnější v Rakousku.
Hnutí DUHA ve spolupráci s dalšími organizacemi Zeleného kruhu již dříve vyhodnotilo, jak se volební programy a povolební plány stran dívají na řešení nejzásadnějších ekologických problémů a výzev. Významná shoda mezi stranami panuje právě v otázce změny přístupu k zemědělské krajině a půdě. SPOLU, ČSSD, Piráti se STAN, Zelení a do jisté míry i KSČM navrhují konkrétní řešení pro vracení života do krajiny, jako je povinnost minimálního podílu zelených ploch na zemědělské půdě, reforma zemědělských dotací s důrazem na ochranu přírody a krajiny, zdvojnásobení podílu ekologického zemědělství, revitalizace řek či mokřadů a tak podobně. SPD se obecně vymezuje proti evropské zemědělské politice, ale zároveň navrhuje dílčí pozitivní řešení. ANO přichází s dílčími řešeními v technické oblasti, ale zcela pomíjí potřebné změny krajinné struktury. Ještě o něco obecnější je koalice Trikolory, Svobodných a soukromníků. Přísaha zůstává jen u velmi obecných zmínek o potřebě ohleduplnějšího přístupu k půdě a zadržování vody v krajině.
V doplňující anketě ekologických organizací však Přísaha a také SPOLU, ČSSD, Piráti, STAN, Zelení a SPD shodně kývli jak na vyčlenění 10 % zemědělské půdy pro přírodní krajinné prvky, tak na 25 procent zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství do roku 2030. Zástupci ANO, KSČM a TSS na anketu nereagovali.
Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla:
"Dosáhnout slibů z volebních programů bude náročné, ale nutné. Například navýšení plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství na 25 % by znamenalo čtyřnásobné tempo jeho rozšiřování vůči dnešku. Situace půdy a krajiny je ale - jak zpráva ukazuje - vážná a začít ji napravovat intenzivně po volbách je nevyhnutelné." (4.10.2021)
