Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že více než 360 milionů lidí, což je více než 5 % světové populace, žije se závažnou ztrátou sluchu. Celosvětové náklady na neléčenou ztrátu sluchu byly před třemi lety odhadnuty na 750 miliard dolarů ročně. V zemích Evropské unie je ztráta sluchu jednou z nejčastěji hlášených nemocí z povolání. Jakmile dojde ke ztrátě sluchu, nelze ho už vrátit zpátky.
Jestliže je překročen přípustný limit 85 dB, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci používali osobní ochranné pomůcky. Lidský sluch není schopen přizpůsobit se zvukům jako je výstřel, úder bucharu, nýtovačky nebo výsekového lisu a může jít o velmi bolestivou zkušenost, která může způsobit okamžité těžké a trvalé poškození sluchu. Prvním příznakem potíží se sluchem může být například zvonění v uších, ztráta rovnováhy nebo častější zapomínání. Někdy to lze poznat také tak, že se dotyčný neustále ptá „cože?“. „Sluch je vhodné zkontrolovat kdykoli, kdy si postižený nebo jeho okolí všimne, že nedoslýchá, a to v jakémkoli věku,“ říká foniatr Lenka Hellerová.
Až po vyčerpání veškerých možností, které by vedly ke snížení hluku, by ochrana sluchu měla být úplně poslední možností. Ochranné prostředky si pracovníci musí nejdříve vyzkoušet a zaměstnavatel je povinen jim vysvětlit, jak se tyto prostředky používají. Zároveň je odpovědný i za kontrolu, zda jsou tyto prostředky správně udržovány a používány. „Pokud potřebujete jen zakrýt vstup do zvukovodu, tak vám bude stačit sluchový chránič, sluchová zátka je naopak do sluchovodu vsouvána a sluchový mušlový chránič zakryje uši kompletně,“ vyjmenovává možnosti ochrany Leonard Mynář, generální ředitel Canis Safety, firmy, která ochranné pomůcky dodává. Lidé se často bojí, že se špatně domluví nebo neuslyší, co by měli, pokud budou ochranné pomůcky sluchu používat. I zde je však řešení. „Hodně se používají sluchátka, která rozeznají hladinu hluku. Všechno utlumí, ale řeč nahrají a dokážou vám jí přehrát, tzv. interkomují. Sám jsem je zkoušel, není to úplně nejlevnější varianta, ale funguje,“ dodává Leonard Mynář. Využití mají taková sluchátka při řízení těžkých strojů, nebo třeba i při obsluze křovinořezu nebo fukaru na listí.
I přes široké spektrum dostupných pomůcek, vynalézavost některých pracovníků nezná meze. Státní úřad inspekce práce při kontrolách v minulosti narazil třeba na případy, kdy pracovníci jako ochranu sluchu používali audio sluchátka pro poslech hudby v průběhu pracovní činnosti. Což k ochraně sluchu určitě nepomáhá, ba naopak. Z důvodu příliš hlasité hudby z chytrých telefonů, na koncertech nebo při sportovních událostech je jedna miliarda náctiletých a mladých dospělých po celém světě vystavena riziku ztráty sluchu, tvrdí WHO. (16.3.2020)
