Přítomnost pesticidních látek, zejména herbicidů, v podzemních vodách narůstá. Tento trend představuje zvýšené riziko kontaminace studní a tím i ohrožení kvality pitné vody pro obyvatele. Vyplývá to ze zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o kvalitě pitné vody.
Druhy pesticidů. Které jsou nebezpečné?
Pesticidy jsou chemické látky používané k hubení škůdců, jako je hmyz, plevely, houby a další. Jejich složení se liší podle účelu a typu. „Nejbezpečnější pesticidy jsou ty, které jsou biologicky odbouratelné, rychle se rozkládají v přírodě, jsou selektivní a působí pouze na škůdce, ne na užitečné organismy a mají nízkou toxicitu pro člověka a ekosystém – například biologické pesticidy na bázi bakterií. Naopak organofosfáty, neonikotinoidy a některé herbicidy mohou mít vážné dopady na zdraví a životní prostředí,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Herbicidy lze rozdělit do několika skupin podle jejich chemického složení a mechanismu účinku. Mezi nejběžnější patří glyfosáty – širokospektrální herbicidy používané k hubení plevelů. Vydrží dlouho v půdě a mohou se vyskytovat v podzemních vodách. Triaziny jsou herbicidy používané hlavně v zemědělství a často se objevují v povrchových i podzemních vodách. Atrazin je jeden z nejznámějších zástupců, je spojován s negativními ekologickými dopady. Fenoxykyseliny jsou pak látky využívané k regulaci plevelů v zemědělství a na trávnících, mohou pronikat do vodních zdrojů a negativně ovlivňovat vodní ekosystémy.
Podle zatím poslední zprávy SZÚ z roku 2024 došlo v roce 2023 k nárůstu zaznamenaných případů překročení limitních hodnot ve srovnání s rokem 2021. „Zejména u podzemních vod je nejrozšířenějším problémem kontaminace dusičnany ze zemědělství, které se běžně vyskytují v hnojivech a jsou důležité pro růst rostlin. Problémem pro kvalitu vody je i nadužívání herbicidů používaných k hubení plevelů,“ zdůrazňuje Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Mezi klíčová opatření, která mohou pomoci, patří získávání a sdílení dat o reálné aplikaci přípravků na konkrétních pozemcích a následný cílený monitoring pro zhodnocení stavu zasažení vodních útvarů. Na základě těchto výsledků lze navrhnout a realizovat opatření pro zlepšení stavu, jako jsou vhodná agroenvironmentální opatření, zásady hospodaření či cílená podpora.
„Vlastníci by měli věnovat zvýšenou pozornost kvalitě vody ve svých zdrojích a pravidelně prováděli její testování. Důsledná kontrola a implementace navrhovaných opatření jsou nezbytné pro zajištění bezpečné a kvalitní pitné vody pro všechny obyvatele České republiky,“ uzavírá Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Co lze udělat pro zlepšení situace?
Pomoci může použití biologických alternativ pesticidů, například využití predátorů škůdců, dále pak přesné dávkování, aplikace pesticidů jen v nutném množství, aby se předešlo jejich nadměrnému hromadění v půdě a vodě.
V zemědělství lze také zavádět ochranná opatření, jako jsou ochranné pásy kolem vodních toků, travnaté nebo lesní pásy zabraňují splachu pesticidů do řek a studní. Pěstování meziplodin, kdy některé plodiny pomáhají snižovat vyplavování chemikálií z polí. Také omezení aplikace pesticidů před deštěm, který by je mohl spláchnout do vodních zdrojů. Samostatným způsobem řešení je také rozšiřování ekologického zemědělství, které syntetické pesticidy omezuje na minimum.
A co mohou udělat konkrétní lidé. Pomůže třeba podpora bio produktů. Nákup ekologicky pěstovaných potravin pomáhá snižovat poptávku po chemických pesticidech. Vysazování rostlin podporujících přirozenou biodiverzitu, např. kvetoucí rostliny, které přitahují užitečný hmyz. „Důležité je, že i malé změny v přístupu k chemikáliím mohou pomoci snížit znečištění vody a chránit ekosystémy, a pokud lidé nebudou používat herbicidy na svých zahrádkách, když lze používat ekologičtější alternativy, bude to důležitý krok správným směrem,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. (24.3.2025)