Zvýší vláda výrazně daně z cigaret?

Komentář Lukáše Kovandy

 Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější.

Národní protidrogový koordinátor navrhuje výrazné zdražení cigaret, včetně elektronických, a dalších tabákových výrobků. Dnes svůj akční plán, sestavený pro období do roku 2025, představí (17. 10.) ministerským úředníkům, poslancům či senátorům. Po připomínkách jej na stůl dostane vláda. Plán volá po navýšení spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků. V příštím roce se spotřební daň z tabáku zvýší o již schválených pět procent, v roce 2024 už ale může vzrůst až o dalších deset procent.

Krabička cigaret nyní v Česku vyjde nejčastěji na zhruba 125 korun. Taková cenovka zatím podle protidrogového koordinátora od konzumace tabáku neodrazuje dostatečně.

České domácnosti za tabákové výrobky vydávají 4,3 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů, vyplývá z dat Eurostatu. To je druhá nejvyšší hodnota v EU, po Lucembursku. V průměru domácnosti v EU utrácejí za tabák pouze 2,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů.

Za tabákové výrobky lidé v Česku loni utratili 118,6 miliardy korun. To je nejvyšší údaj v historii. Což ovšem není překvapivé. Cena tabákových výrobků průběžně narůstá jak kvůli obecné inflaci, tak z důvodu právě jejich rostoucího daňového zatížení. Suma nominálních výdajů lidí v ČR za tabák se tedy zdvojnásobila v uplynulých pouze zhruba patnácti letech. V roce 2006 činila celková útrata za tabákové výrobky ještě jen necelých 57 miliard korun.

Cena tabákových výrobků v Česku je v rámci EU ovšem stále podprůměrná. Loni dosahovala úrovně 82,5 procenta průměru EU. To je ale i tak vyšší hodnota, než jakou vykazují i některé „staré“ země EU. Tabák je v Česku dražší než ve Španělsku a Řecku. A je srovnatelně drahý jako v Lucembursku. Z „nových“ zemí EU je v ČR tabák nejdražší. Například v zemích Visegrádské skupiny je i při započítání Česka průměrná cena tabáku na úrovni 72,4 procenta průměru EU.

Podíl kuřáků v české populaci se pohybuje mírně pod úrovní dvaceti procent. To je nepatrně vyšší hodnota v porovnání s průměrem zemí EU. Jde o jedenáctou nejvyšší úroveň v EU. Lze tvrdit, že podíl kuřáků v ČR zhruba odpovídá průměru zemí EU. Podíl kuřáků je v Česku nižší než třeba v Německu, v Rakousku nebo na Slovensku.

Celkově tedy nelze tvrdit, že by se Češi v rámci EU vymykali přílišnou konzumací tabáku. Navíc je už nyní tabák v ČR nejdražší ze všech zemí EU bývalého východního bloku. Pokud navíc lidé v ČR dávají za tabák relativně vysokou část svých celkových spotřebitelských výdajů už nyní, zůstává otázkou, zda je další citelné zvýšení daně, a tedy i ceny tabáku žádoucí. Zda totiž nepovede k bujení černého trhu s ním, k dalšímu nárůstu objemu jeho pašování či přeshraničního prodeje. Třeba v Polsku vyjde krabička cigaret v přepočtu jen na 80 korun.

Pro český stát je ovšem lákavé, že by vyšším zdaněním tabáku i tak získal další miliardy do rozpočtu.

Agentura Standard & Poor’s Česku potvrzuje rating, jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu

ČR podle agentury energetickou krizi zvládne, i díky svému nízkému dluhu.

Ratingová agentura Standard & Poor’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer potvrdila ratingové hodnocení i ratingový výhled dluhu České republiky. Rating agentury tak zůstává na stupni „AA-“, přičemž výhled je nadále „stabilní“.

Jedná se o pozitivní zprávu pro Fialovu vládu a o signál, který příznivě přijme mezinárodní investorská komunita. Zvláště ve světle toho, že zbylé dvě významné ratingové agentury, Fitch a Moody’s, letos v květnu, resp. v srpnu Česku zhoršily ratingový výhled, i když rating samotný shodně ponechaly na dosavadní úrovni.

Agentura Standard & Poor’s míní, že Česko si poradí s probíhající energetickou krizí EU a souvisejícím navýšením vlastních rozpočtových schodků. Ty bude podle agentury schopno absorbovat díky relativně nízké úrovni celkového veřejného zadlužení. Veřejný dluh by měl v prognóze Standard & Poor’s setrvat v ČR poblíž úrovně 40 procent HDP minimálně do roku 2025. Česko tak i v dalších třech letech má vykazovat jednu z nejnižších úrovní zadlužení v celé EU.

Z prognózy agentury tak nevyplývá, že by Česko mělo v jakkoli dohledné době narazit na takzvanou dluhovou brzdu, jež je legislativně stanovena na úrovni 55 procent HDP.

Klíčovými riziky, jejichž zhmotnění by mohlo zhatit nastíněný poměrně ještě příznivý vývoj, je vedle nečekaně závažného dopadu války na Ukrajině či energetické krize také možné nezvládnutí probíhající intervenční měnové politiky České národní banky. Agentura upozorňuje, že přílišné čerpání devizových rezerv za účelem posílení koruny by mohlo výhledově poškodit kredibilitu měnověpolitického režimu ČNB. Centrální banka v letošním roce vydala zhruba pětinu svých rezerv na obranu koruny. Trhy míní, že problematický okamžik nastane tehdy, pokud bude mít ČNB vypotřebovánu zhruba třetinu svých rezerv.

Posudek světově významných ratingových agentur bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Zhoršení ratingu by znamenalo, že Česko si na mezinárodních trzích bude muset za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než by tomu bylo bez jeho zhoršení. Zlepšení ratingu naopak znamená za jinak stejných podmínek snížení úrokových nákladů.

Agentura Standard & Poor’s potvrdila dosavadní rating Česku už letos v dubnu, kdy také stvrdila ratingový výhled do nadcházející doby.

Kubík palivového dříví stojí poprvé v historii přes 1000 korun

Kvůli energetické drahotě i odeznění kůrovcové kalamity.

Cena palivového dříví z jehličnanů je nyní nejvyšší za posledních minimálně jedenáct let, vyplývá z dat ČSÚ. Poprvé v historii vyjde kubík na více než 1000 korun. V letošním druhém pololetí činila cena palivového dřeva průměrně 879 korun za metr krychlový. Pokud bychom ale brali v potaz pouze druhé čtvrtletí, tedy měsíce duben až červen, činila jeho cena průměrně dokonce 1001 korun za metr krychlový.

V letošním druhém čtvrtletí byla tedy cena na dvojnásobku celoroční loňské úrovně (499 Kč za metr krychlový), meziročně – oproti loňskému druhému čtvrtletí – dokonce o 112 procent výše.

Důvodem rekordního růstu cen palivového dříví je plynová krize a odeznění kůrovcové kalamity. Plynová krize zdražuje plyn a elektřinu a zprostředkovaně vede k růstu cen také tuhých paliv, jako je uhlí nebo právě dřevo, protože lidé těmito tuhými palivy nahrazují právě plyn a elektřinu, jejichž zdražení je ještě dramatičtější.

Odeznění kůrovcové kalamity, jež vrcholila roku 2018, navíc způsobuje, že kalamitní napadené dřevo je již vytěžené. To omezuje nabídku palivového dřeva na trhu a rovněž tedy tlačí cenu nahoru. Růst cen palivového dříví bude pokračovat i ve zbytku letošního roku a v roce příštím. Plynová krize EU se totiž v příštím roce dále zhorší, protože ruský plyn bude do EU proudit ještě omezeněji než letos, pokud vůbec. Příští topná sezóna bude tedy podle všeho ještě náročnější než ta nyní začínající, což umocní sháňku po palivovém dřevu a bude tak dále šponovat jeho cenu. (17.10.2022)