Komentář Tomáše Kudly, obchodního ředitele společnosti Ebury pro ČR a SK
Evropská centrální banka na dnešním měnově-politickém zasedání stejně jako v září zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Trhy toto rozhodnutí očekávaly i vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně dosáhla v září nových maxim a vyšplhala na 9,9 procenta. Trhy s výrazným zvýšením sazeb počítaly mimo jiné i proto, že ECB dosud ve zpřísňování měnové politiky zaostávala za většinou velkých centrálních bank. Jakékoliv menší zvýšení sazeb by proto pro trhy bylo výrazným zklamáním a vedlo by k dalšímu silnému propadu evropské měny. Vzhledem k tomu, že aktuální zvýšení sazeb bylo očekávané, bude mít na kurz eura vůči dolaru vliv především rétorika představitelů ECB ohledně dalšího možného zpřísňování. Z vyjádření představitelů ECB se dosud zdálo, že základní úroková sazba se vyšplhá přibližně na úroveň 2,5 %. Podle našich odhadů bude muset Rada guvernérů zvyšovat sazby výrazněji a zpřísňování bude pokračovat i v průběhu roku 2023, což je něco, s čím trhy dosud nepočítají. Pokud se tak stane, povede to ve střednědobém horizontu k posilování společné evropské měny.
Firmy si za poslední rok půjčily v eurech 200 miliard korun, vyšší sazby jim úvěry prodraží
Vysoký úrokový diferenciál mezi korunou a eurem vedl v poslední době k tomu, že firmy, které mají příjmy v eurech, začaly ve velkém přecházet na půjčky v evropské měně. Na konci letošního srpna měly firmy podle dat České národní banky půjčeno 1,29 bilionu korun, z toho 566 miliard v cizí měně, tedy především v eurech. Zatímco celkový objem jejich dluhů meziročně vzrostl o 138 miliard korun, objem úvěrů v českých korunách se o 62 miliard snížil. Objem dluhu v cizí měně tedy vzrostl za jediný rok o 200 miliard. Ze strany exportních firem jde o logický krok, který snižuje jejich náklady na obsluhu dluhu a také minimalizuje kurzové riziko. Spolu s dalším zpřísňováním měnové politiky ze strany Evropské centrální banky se však tato výhoda může brzy ztratit. (27.10.2022)