K
Olověný k. navrhli r. 1845 W. Young a McNair, k. isolovaný gutaperčou zhotovil W. Siemens r. 1848. První k. podmořský položen r. 1850 a první...
Chem. prvek, kov, objevil r. 1807 něm. chemik F. Stromeyer.
Vyrobil r. 1903 Kompa, ve velkém r. 1906 Schering.
Stará dětská hračka, založená na optickém klamu vyvolaném zrcátky nakloněnými v různém úhlu a zrcadlícími barevné střípky a p. tak, že...
Objevuje se někdy kol r. 1859.
Nejstarší nástroje lidské jsou zrobeny z pazourku, teprve mnohem později se objevují nástroje kostěné, n. z rohu a pravděpodobně i...
Byl znám již v 1. polovině 16. století. Znovu jej objevil r. 1786 mnichovský duchovní S. Schmidt a později (1796) samostatně, A....
Až do římské doby byla ohniště mělkou prohlubní v podlaze, zprvu jen tak beze všeho, později vyzděnou. Ještě starořímské ohniště má...
Soudíc z vykopávek, měli kryté odpadní stoky již v Ninive, v Babylonu, ve star. Egyptě, v Jeruzalémě i v pravěkém...
Sloučeninu uhlíku s vápníkem vyrobil po prvé r. 1862 něm. chemik Wöhler, r. 1892 v elektrické peci franc. chemik H. Moissan; výrobu...
Objevil r. 1834 něm. chemik Runge; vyrobil první franc. chemik Laurent r. 1841.
Sloučenina uhlíku s křemíkem, velmi tvrdá látka na brusy. První myšlenka u Despretze r. 1849, po prvé vyrobil roku 1885 Angličan Cowles a...
Něm. fyzik Karolus sestrojil r. 1926 optické zařízení k regulaci světelné intensity k účelům televizním, založené na tom, že...
Historie k. je zatím temná. První (zatím známá) zmínka o k. drátěných (mosaz) je u Theofila Presbytera (k r. 950 p. Kr.).
Objevuje se někdy počátkem 18. století.
Jako původce uspořádání záznamů na samostatných lístcích se uvádí Konrad Gesner, švýcarský mnohostranný učenec, vynalezl prý je k r....
Tak se nazývají souborně starořecké a starořímské vrhače střel. Podle dráhy letu střely se dělí na samostřílové a na prakovité.
Samostřílové...
Kdo z indiánských praobyvatelů Ameriky, a kdy, objevil, že z „mléka“ jistého stromu, zvaného cahuchu (kaučtu, tj. „slzavé dřevo“, odtud...
Podle novějšího bádání zakládali primitivními k. již staří Egypťané v 2. tis. př. Kr. R. 1692 obdržel J. Williams angl. patent na...
Zprvu optické hračky založené na zrakovém klamu, že rychlý sled fází nějakého děje budí dojem děje plynulého. Tohoto klamu užili r. 1832...
Z mladší doby kamenné se zachovaly černé exempláře pěkně zpracovaných k. s otvorem pro topůrko. Řidší jsou nálezy k. bronzových a...
Připomíná se již v pseudoaristot. spisu Mechanické problémy (kol r. 330 př. Kr.) jako věc známá.
Je v podstatě šalmaj s devíti otvory, zlepšená r. 1696 J. C. Dennerem hotovitelem fléten v Norimberku. R. 1839 vynalezli hotov....
Určitější zprávy o předchůdcích klavíru, a to o klavichordu a klavicymbalu, sahají zatím jen k počátku 15. století.
Klavichord vznikl...
Navrhl r. 1725 jesuita L. B. Castel; měl různě rychlým střídáním barev vzbudit dojmy obdobné hudebním.
Podle všeho byla vynalezena samostatně v různých zemích v mladší době kamenné a v starší době bronzové. Nejstarší pozůstatky...
Nejstarší formou k. je pravděpodobně pinseta, vyobrazená na nástěnných obrazech staroegyptských z 2. tisíciletí př. Kr....
Byl původně ochranou proti slunci a vyskytuje se vyobrazen na různých bronzových kotlech objevených porůznu v Itálii a v Jugoslávii;...
R. 1849 obdrželi něm. patent V. Daelen a A. Kühne na loď mající na spodu celou soustavu kuliček. Takovou loď sestrojil r. 1895 franc. inž....
První patent vydán A. W. Parkesovi (1865). Skutečné u. k. zřízeno po prvé r. 1876 v Chelsea (Anglie).
Zárodkem k. jsou značky nebo nápisy vyrážené razítky s vypuklými klínovými, hieroglyfickými nebo latinskými typy, jak bylo zvykem u...
Jsou známy – kulaté i podlouhlé (jako u čamary) – již z mladší doby kamenné. V bronzové době se vyskytují k. s přilitými oušky....
Chem. prvek, kov, získal v čistém stavu po prvé r. 1735 švédský chemik Brand.
Skleněná trubička se železnými pilinami, sloužící v počátcích radiotelegrafie jako detektor, objevil ji již r. 1838 švédský fyzik Munk,...
Různé k. popisuje již Filon Byzantský, kol r. 230 př. Kr. Broušení k. popisuje Branca ve své knize Le Machine (1629). První k. se šroubovým...
První nedosti určitá zmínka je z Anglie z r. 1530. Zato se mluví výslovně o k. (cooking) v anglickém patentu na přípravu kam....
Umělé k. vyhloubené v kamenném podkladu se vyskytovaly již ve starověku v různých zemích (v Řecku, v Indii, aj.), jezdily v nich...
Zmiňuje se o nich již kol r. 110 po Kr. Heron Alexandrijský.
Vyrobil ji po prvé Ital J. P. Feminis z Milána, usadivší se r. 1692 v Kolíně n. Rýnem. Zprvu se nazývala „eau admirable“.
Svrchovaně důležitý technický prvek, patří ke skupině základních pravynálezů, o původu jichž lze tvořit jen hypotézy více méně podobné...
Pojednává se o něm již v pseudoaristoteleském spisu Mechanické problémy (kol r. 330 př. Kr.). O různých o. k. mluví Vitruvius v De...
Jezdily na ní již děti ve starém Římu; je zobrazena na jednom starořímském dětském náhrobku.
Roztok nitrocelulosy v směsi alkoholu a éteru, objevil r. 1846 švýc. chemik Schönbein. Ve fotografii ho užili r. 1851 Archer a Frey.
Původně to byly dvě klády spojené křížem a nasazené uprostřed na čep. V zimě se na konce klad přivazovaly sáňky. Takový k. je znám ze 17....
Spojení ručních varhan (v.t.) s kolíčkovým válcem užívaným již ve zvonkových hrách. Nejstarší zprávy o k. jsou z Holandska,...
V starověku byly komíny pravděpodobně jen na hutích. Zeměpisec Strabon se zmiňuje o vysokých k. na stříbrných hutích ve Španělsku (na...
V přítomnosti značnějších mas železa (vál. lodi) je magn. k. úplně nespolehlivý. Užívá se tuk. nemagnetického, rychle se otáčejícího...
Novějším bádáním se zjistilo, že magnetická střelka byla objevena nezávisle v různých krajích, mezi jinými také severskými Vikingy. O...
Sestrojil první r. 1783 italský fyzik A. Volta, mezi deskami byla isolační vrstva. R. 1788 nahradil V-ův krajan T. Cavallo isol. vrstvu...
Ze starší doby kamenné jsou známy kameny sloužící za k. Z doby bronzové byly nalezeny kamenné k. zasazené v dřevěné podložce....
Zná ho již Theofilus Presbyter, popisuje zápustky (nazývá je „organarium“) podrobně ve svém receptáři (Divers atrium sched., kol. r. 950)....
Zda pračlověk dovedl vydělávati kůži, je zatím otázka otevřená. Zato je k. známo již v 20. století př. Kr. v Egyptě. Tam dosáhlo...
Oba hlavní druhy skutečných krajek, krajky šité i krajky pletené (nespr. paličkované) jsou původu dosti mladého. Objevují se někdy v 2....
Hlasy po spalování mrtvol se začínají ozývat častěji v 17. století. M. Naldi, osobní lékař papeže Alexandra VII. doporučoval ve svém...
Prvek, kov. První připravil švéd. chemik Berzelius r. 1823. Technicky důležitý v slitinách se železem, hliníkem aj.
Hud.nástroj trubkový; klapkami opatřil r. 1801 Weidinger z Vídně; r. 1830 nahrazeny klapky ventily.
Po prvé je znázorněno v kuchařské knize italského kuchaře B. Scappiho z r. 1570.
Znali Řekové i Římané, a to přímoramenné i hmatadlové (s vypouklými rameny). K. proporcionální znali Římané, ale jen neměnitelné; měnitelné...
Prvek, vzácný plyn, objevili r. 1898 v plynu argonu angl. chem. W. Ramsay a M. Travers.
Jeho původ je v dvojitém dalekohledu sestrojeném r. 1609 Holanďanem J. Lippersheyem a r. 1618 konstruktivně zlepšeném Galileem. První k....
Hra v k. vznikla pravděpodobně v Anglii před 15. stol., neboť v první polovině toho století byla odtud přenesena do Francie.
Princip udal r. 1854 H. Bessemer, první konstruoval H. P. Maxim r. 1884 a rok poté samostatně něm. konstr. Manlicher (sestrojil též...
Vyrobil po prvé z kaučuku r. 1824 T. Hancock.
Chem. prvek, plyn, připravil po prvé r. 1771 švédský chemik K. W. Scheele a nezávisle na něm angl. chemik J. Priestley r. 1774. Kapalný k....
Vznikla někde na Východě a dostala se asi v 8. stol. do Španělska, tam ji koncem 15. století udělali z trojstrunné pětistrunnou....