R
Zařízení k přímému určování vzdálenosti a prostorové polohy těles (nehybných i pohyblivých) pomocí krátkých radiových (elektromagnetických) vln šířících se přímočaře a odrážejících se od překážek stojících jim v cestě a vracejících se k vysílacímu zdroji, kde lze zachytit...
Je založena na modulovaných elektrických vlnách (radiotelefonie). Do r. 1914 byly pokroky r. jen nepatrné pro nedokonalost technických zařízení. Již r. 1897 konal Fressenden pokusy, po něm pak Austin, Hewitt, Papin, de Forest aj. Značnějšího pokroku dosaženo až Poulsenovým obloukovým...
Telegrafie elektromagnetickými vlnami se vyvinula jednak z pokusů něm. fyzika Hertze (1888) s vlnami buzenými elektrickými jiskrami, jednak z pokusů srbského vynálezce N. Tesly s vysokofrekvenčními kmity.
Jiskrová telegrafie. Prvními průkopníky jsou A. S. Popov a G....
Vymazávací „guma“, se objevuje po prvé v 70. letech 18. století. Byly to kostičky kaučuku a stály na naších předváleč. penězích asi 10 K.
Podle zkoumání dějepisce výbušných látek Romockého je r. původu čínského. Vyvinula se tam někdy poč. 13. století po Kr. z ohnivého šípu. Také arabský vojenský technik Hassan Nedžm-eddin ji nazýval kol r. 1285 „čínským šípem“ a navrhuje ji k pohonu torpéda. První zmínka o r....
Je letadlo reakční pohybované raketovým motorem, jehož pohonná látka je spalována kyslíkem, který si letadlo nese sebou; tím se liší od jiného letadla reakčního (tryskového), v němž se palivo spaluje kyslíkem ze vzduchu, který si letadlo čerpá za letu samo.
Rozumí se jím raketa pohybující se reakcí vyvolanou „vystřelováním“ plynů vzniklých spalováním náplně r. Zárodky r. m. třeba hledati již v návrzích italského vojenského technika I. Fotany. R. 1841 byl udělen patent na r. m. k pohonu letadla Angličanu Golightlymu. Poč. 80. let se...
Objevují se až v 15. století, když se začínají malovati také obrazy světské. Dotud byla bez rámů i zrcadla (kromě ručních).
Poštovní razítko zavedl r. 1661 H. Bishop, generální nájemce anglické pošty. R. 1774 bylo ve Španělsku zavedeno datumové razítko na dopisy, aby byly doručovány včas. R. 1826 vynalezl Angličan Wake mechanickou razítkovačku. R. 1879 sestrojil G. Cooke z Londýna razítkovačku kombinovanou...
Užívalo se ho, neznámo od kdy, k regulaci mlýnů. R. 1785 použil J. Watt k regul. parního stroje.
Objevuje se někdy v první polovině 17. století. První anglický patent na r. obdržel r. 1664 A. Hill. Později se vyskytlo ještě několikero konstrukcí. Počátkem 19. století byl nejrozšířenější r. Belgičana Marietta (sestr. r. 1833). V Americe se rozšířil r. Coltův (angl. patent...
Objevil r. 1895 něm. fyzik K. W. Roentgen.
Tzv. lovecký r. je prastarý nástroj, původně buď z ulit nebo ze zvířecího rohu.
Lesní roh byl vynalezen koncem 17. stol. R. 1748 byl zlepšen A. J. Hampelem z Drážďan. R. 1788 si dal Ch. Claggett patentovat ventily do 1. r.; C-ovu soustavu podstatně zlepšil r. 1813 F. Blühmel.
Myšlenka r. se objevuje již v 70. letech min. století. R. 1877 se pokusili Nissel a v. Urbanitzky ve Vídni o přenos hudby telefonními vedeními. R. 1881 si dal franc. průkopník letectví C. Ader patentovat přenos hudby z divadel do bytů. R. 1882 Berliner v Mnichově přenos oper...
Zařízení na rozmetání hnojiva. První sestrojil r. 1835 W. Keene. Zlepšili v 1. 1854 – 54 Garrett a Hornsby a r. 1882 Schlör.
První sestrojil r. 1877 T. A. Edison.
První vyrobil r. 1807 A. J. Forsyth. Praktickou roznětku v měděné kapsličce (směs lovec. prachu a chlorečn. draselného) pro pušky s nárazovým zámkem vynalezl r. 1815 J. Egg. Rozn. s třask. rtutí sestr. r. 1867 Nobel.
První navrhl Leonardo da Vinci kol. r. 1500. V komíně je větrníček, otáčený proudem kouř. plynů, a ozubeným převodem s hřídele větrníčku se otáčí rožněm. Čím prudší oheň, tím rychleji se otáčí r. Jiný s. r. L-ův je otáčen hodinovým strojem. R. poháněné kouř. větrníkem se vyskytují...
Chemický prvek, byla známa Egypťanům před 16. st. př. Kr. Řekové a Římané ji vyráběli z rumělky. Výrobu popisují Plinius st. a Vitruvius. K získání zlata amalgamováním se užívalo rtuti již koncem 6 st. po Kr. Že r. je kov, soudil již G. Agricola v 16. století, ale prokázal to...
Byla známa pravděpodobně již holand. učenci (a vynálezci první ponorky) C. Drebbelovi, poč. 17. století. Připravil ji najisto angl. chemik E. Howard r. 1800.
Chemický prvek, objevil r. 1861 něm. chemik Bunsen a téhož roku je získal kovové.
Nošení rukavic je asi dávného původu, soudíc ze zmínky Homérovy, že Odysseův otec měl při práci rukavice. Také Plinius st. hovoří o pracovních r. U nás se připomínají rukavičníci v 11. a 12. století. V 13. století patřily v Evropě r. k ženské módě, byly šité plátěné....
V námořní bitvě u Kyzika r. 678, svedené mezi Byzantinci a Araby, bylo užito „tekutého ohně“ (vynalezl prý Řek Kallinikos), hořlaviny složené ze smoly, síry, petroleje a nehašeného vápna.
Objevuje se asi v polovině 17. století.
Kované bronzové řetízky, většinou ozdobené, jsou známy ze starší doby bronzové, lité bronzové, lité bronzové ř. a kované železné se objevují po 5. století př. Kr. Kol r. 60 př. Kr. se zmiňuje César (O válce galské), že Venetové v již. Bretani užívají kotevních ř. Výrobu ř. z drátů...
Řezačka s kývavým nožem se vyskytuje již v 16. století, ne-li dříve. Feldhaus ji objevil vyobrazenu na titulním obrázku spisu „Gesprech von zwayen Gesellen“ (1524). Ř. s rotačním nožem sestrojil Angličan Edgill r. 1768. Ř. poháněnou vodním kolem popisuje J. M. Beyer ve spisu...
Vynalezl roku 1901 Menne; a řezání pod vodou Bollweg r. 1909.
Záznamy: 1 - 27 ze 27