Letos si připomínáme 105. výročí vytvoření Československé republiky, které je spojeno se jmény Masaryk, Štefánik a dalších vůdčích osobností tehdejší české a slovenské politické scény. V této souvislosti se nabízí řada otázek: Jaký byl profesor T. G. Masaryk, náš první prezident osvoboditel? Z čeho pramenila jeho touha po samostatnosti? Jaké je jeho dědictví pro současnost? a další. Dnes jsme mnohdy svědky, že se nejeden politik zaštiťuje Masarykem a jeho odkazem chtěje tak zdůraznit, že bude pokračovat v jeho ´cestě´. Nakolik je to upřímné nebo s cílem vlastního prospěchu musí posoudit laskavý čtenář sám. Připomenout T. G. Masaryka jsme se rozhodli prostřednictvím knihy TGM v Lánech, která vyšla v roce 1946. Je to třetí a rozšířené vydání publikace Pan president a lidé v Lánech, která poprvé vyšla v zimě 1937. Autorem je Stanislav Jandík a vyšla ve Vydavatelství Za svobodu. Je třeba ji chápat pohledem doby, v níž vznikla. Nicméně je výmluvným svědectvím, jak lidé vnímali svého prezidenta. Její tvůrce o vzniku knihy napsal:
Když jsem před lety hledal příčinu lásky našeho lidu k T. G. Masarykovi, obrátil jsem se k těm neprostším, k babičkám a dědečkům, které potkával v lese, k dětem, které na něho čekávaly, k dělníkům, rolníkům a řemeslníkům, kteří s ním přišli do styku, a k těm, kteří mu byli nejčastěji nablízku. Vyprávěli mi své drobné příběhy, jak se s ním setkali, na co se jich ptal, co jim řekl, opakovali jeho výroky, a z jejich vyprávění vyrůstala i Masarykova podoba. Měla dva význačné rysy: učenost a lidovost. Z lidu vyšel a lidovým zůstal. Lidovost rodného prostředí dávala jeho učenosti dar jednoduchého a jasného výrazu. Jeho moudrost a učenost zas tomuto srozumitelnému výrazu myšlenkovou náplň. Jednoduchým způsobem uměl povědět i největší pravdy tak, že je pochopil neučený a obdivoval učený. Dovedl pronikat k tajnicím člověkovy duše, on, král-filosof, obdařený ryzostí citu a „nevinností srdce“, které mu získávaly lásku lidu. Masaryk šel k lidství skrze člověka. Tu je i kořen jeho humanitní demokracie.
Z tohoto poznání pak logicky vyplynula stavba této knihy: dobrat se k Masarykovu lidskému profilu nitrem drobných lidí. Pak pochopíme opravdovost smutku našeho národa a celého světa nad jeho skonem, pochopíme i živou a podnětnou sílu masarykovské tradice v boji proti německému vetřelci. Počáteční rozmanité, ale vnitřně související příběhy přecházejí v jednotlivý proud vyprávění a celek tvoří reportážní obraz české vesnice za míru i za války.
Masaryk
Za své politické osamostatnění děkujeme v největší míře Francii, Anglii, Americe, Italii – Západu.
Od počátku svého vývoje v Evropě jsme byli politicky a kulturně spojeni nejen s Německem, nýbrž i s Francií, s Italií a s Anglií; s Východem byzantským a ruským naše...
Hlavní překážku naší samostatnosti viděl Palacký a jiní naši politikové v naší nepočetnosti při sousedství Němců; nás je 9-10 milionů, Němců přes 70 (v Německu samém 60 milionů). Němci jsou po Rusích nejlidnější národ v Evropě; s námi sousedí, oklopujíce nás se tří stran; my sami...
Bylo by přirozené, kdyby se malí národové sbližovali a snad i spojili; vždycky se však takové spojení nevyrovná jednotlivosti a centralisovanosti sousedících národů velkých. Spojení národů nebo států mívají rozličné příčiny a důvody; jsou podmíněna zejména zeměpisnou polohu (sousedstvím),...
Válkou byla Evropa, zvláště Evropa střední, politicky nově upravena. Státy nové (obnovené): 1. Finsko; 2. Estonsko; 3. Lotyšsko; 4. Litva; 5. Polsko; 6. Gdansko; 7. Československo. Státy bývalé, ale přeměněné: 8. Německo ztratilo neněmecké části (kromě Lužice); 9. Francii vráceno Alsasko-Lotrinsko;...
Ukázal jsem, jak jsme svůj stát obnovili, na jakém programu a jakou taktikou: uvědomíme si teď, jak si nabytý stát udržíme. Byli jsme samostatni, ale svou samostatnost jsme ztratili – pobídka tím silnější, svědomitě se orientovat v nové, mírem utvořené evropské situaci.
Pokud běží o náš...
Při posuzování a hodnocení politických událostí, jednotlivých historických akcí a činů, nakonec běží o úmysl, o plán, přesvědčení a pohnutky jednotlivců, stran a národů historii dělajících. Nestačí registrovat jen vnější fakta a jednotlivosti a přestávat na výsledku („republiku máme, k čemu...
V polemikách o 28. říjen se ozval také názor, že zahraniční akce neměla tak značného významu: Spojenci prý nás jen užili; vlastně zneužili proti Rakousku, aby je donutili k separátnímu míru. Je to tvrzení liché a zbytečné, vždyť Spojenci toho míru s Rakouskem nesjednali.
Vypsání...
Tyto úvahy vyžadují výkladu o zásluhách Ruska a Slovanů vůbec o naši samostatnost.
Vyložil jsem, jak a proč jsem hned na počátku války odmítal názor, že válka je bojem Slovanů a Germánů; a protivil jsem se od samého počátku a důsledně tomu, abychom svůj osud spínali jednostranně nebo snad dokonce...
Po stránce teoretické půjde při státoprávní kritice naší revoluce o přesnější určení práva historického a přirozeného; obojího jsme se dovolávali také za války, naši doma i my za hranicemi.
Nemohu zde opět nevzpomenout svých předválečných literárních bojů o právo přirozené a historické. Tenkrát...
Zvláštní problém máme v separatistických pokusech našich Němců; vyslovil jsem se již o faktu, že organizovali na čtverém teritoriu jakožto Německé Čechy, Sudetsko, Jihoněmecká Morava a Šumavská župa. Tyto pokusy se staly po převratu v Praze; co do politické a administrativní hodnoty...
Rakousko samo, císař a vláda, v poslední době války fakticky i právně uznali naše právo na samostatnost; sem spadají všecky sliby a pokusy o přetvoření Rakouska z roku 1917 a 1918. Sem hledí úmysl císaře Karla podporovaný místodržitelem Coudenhovem, dát se v Praze korunovat; úmysl...
Pro posouzení 28. října v Praze bude důležitá historie Vídně a její politiky v rozhodující době převratové.
Uvedl jsem hlavní projevy té politiky v líčení poslední doby svého pobytu ve Washingtoně; zde obraz doplním podle dokumentů získaných od té doby.
Manifest Karlův byl pokusem...
Důležitý je problém formy našeho státu, problém monarchie a republiky.
Náš státoprávní program předválečný byl monarchisticko-royalistický; kromě jednotlivců v rozličných stranách jen sociální demokraté jako strana byli republikánští, ale tento republikanism byl více rázu programatického,...
Tyto úvahy vyžadují několika slov o převratu 28. října. Podrobná historie událostí není ještě známa, ale pro naše úkoly stačí pohled na dokumenty oficiální a na to, co o převratu veřejnosti již oznámili jeho vůdcové.
Když ministr Andrássy v noci ze 27. na 28. říjen uznal podmínky Wilsonovy,...
Otázkou o hodnotě jednotlivých uznání vládami a státy dána je otázka další, kdy a jak vznikl náš stát a od kdy existuje. Jak a kdy došlo k mezinárodním uznáním našeho státu, jaký právní (mezinárodní) význam mají jednotlivá uznání, která jsou právně (mezinárodně) rozhodující?
S odpovědí na...
Při posuzování osvobozenského hnutí a dosažení naší samostatnosti musí se dělat rozdíl mezi tím, jak náš stát vznikl politicky, de facto, materiálně, a jak de iure, právně, formálně. Je to problém, jak naše historické a přirozené právo na samostatný stát od Spojenců a pak i od mocí centrálních bylo...
Revoluce se neúčastnil náš národ jen legiemi a zahraniční Národní radou, nýbrž se jí účastnil také doma: toho dokladem jsou tresty civilistů na hrdle, žalářování, strkání do vojska a odsudky k smrti nejpřednějších politiků, konfiskace a věznění a všecky ty tresty, jimiž Vídeň národ...
Říká se, že se státy udržují těmi politickými silami, kterými a ze kterých vznikly. Je v tom mnoho pravdy; proto teď nakonec shrnu svou zprávu soustavnějším rozborem politického a právního významu akce osvobozenské a výkladem, jak naše republika vznikla, jak jsme samostatnosti...
V sobotu (21. prosince) ráno jsme odjeli ku Praze. Zastávky ve Veselí, v Táboře („Tábor je náš program!“), v Benešově a konečně v Praze.
Při jízdě vítající Prahou jsem použil demokratického automobilu, nechtěje jet ve starém pozlaceném voze, charakterizujícím dobu minulou.
Co...
Na cestě z Padovy domů myšlenky se nesly k nastávajícím úkolům; jízda a pobyt na rakouské půdě nutil k závěrečné úvaze o zapadající říši habsburské. Minuli jsme (18. prosince) Brixen a s Brixenem se mi vyrojily všecky myšlenky o Havlíčkovi a tím o naší politice. Od Havlíčka jsem...