Letos si připomínáme 105. výročí vytvoření Československé republiky, které je spojeno se jmény Masaryk, Štefánik a dalších vůdčích osobností tehdejší české a slovenské politické scény. V této souvislosti se nabízí řada otázek: Jaký byl profesor T. G. Masaryk, náš první prezident osvoboditel? Z čeho pramenila jeho touha po samostatnosti? Jaké je jeho dědictví pro současnost? a další. Dnes jsme mnohdy svědky, že se nejeden politik zaštiťuje Masarykem a jeho odkazem chtěje tak zdůraznit, že bude pokračovat v jeho ´cestě´. Nakolik je to upřímné nebo s cílem vlastního prospěchu musí posoudit laskavý čtenář sám. Připomenout T. G. Masaryka jsme se rozhodli prostřednictvím knihy TGM v Lánech, která vyšla v roce 1946. Je to třetí a rozšířené vydání publikace Pan president a lidé v Lánech, která poprvé vyšla v zimě 1937. Autorem je Stanislav Jandík a vyšla ve Vydavatelství Za svobodu. Je třeba ji chápat pohledem doby, v níž vznikla. Nicméně je výmluvným svědectvím, jak lidé vnímali svého prezidenta. Její tvůrce o vzniku knihy napsal:
Když jsem před lety hledal příčinu lásky našeho lidu k T. G. Masarykovi, obrátil jsem se k těm neprostším, k babičkám a dědečkům, které potkával v lese, k dětem, které na něho čekávaly, k dělníkům, rolníkům a řemeslníkům, kteří s ním přišli do styku, a k těm, kteří mu byli nejčastěji nablízku. Vyprávěli mi své drobné příběhy, jak se s ním setkali, na co se jich ptal, co jim řekl, opakovali jeho výroky, a z jejich vyprávění vyrůstala i Masarykova podoba. Měla dva význačné rysy: učenost a lidovost. Z lidu vyšel a lidovým zůstal. Lidovost rodného prostředí dávala jeho učenosti dar jednoduchého a jasného výrazu. Jeho moudrost a učenost zas tomuto srozumitelnému výrazu myšlenkovou náplň. Jednoduchým způsobem uměl povědět i největší pravdy tak, že je pochopil neučený a obdivoval učený. Dovedl pronikat k tajnicím člověkovy duše, on, král-filosof, obdařený ryzostí citu a „nevinností srdce“, které mu získávaly lásku lidu. Masaryk šel k lidství skrze člověka. Tu je i kořen jeho humanitní demokracie.
Z tohoto poznání pak logicky vyplynula stavba této knihy: dobrat se k Masarykovu lidskému profilu nitrem drobných lidí. Pak pochopíme opravdovost smutku našeho národa a celého světa nad jeho skonem, pochopíme i živou a podnětnou sílu masarykovské tradice v boji proti německému vetřelci. Počáteční rozmanité, ale vnitřně související příběhy přecházejí v jednotlivý proud vyprávění a celek tvoří reportážní obraz české vesnice za míru i za války.
Masaryk
Ještě v noci dostali zprávu na šachtu. Poručík Čechák, nasazený sem úřadem práce jako vážný, sestavuje z horních údernou jednotku. Teď budou mít těžší práci než tu v dolech; mají proti sobě dvacet německých četníků ozbrojených kulometem a ručními granáty. Přesto, že oni mají jen holé...
Přísaha
Tma a v ní několik skvrn, temnějších, než je sama. Stahují se k lesu, všechny do jednoho místa. Tam, kde se říká U obrázku a kde se kope žlutá hlína.
Zavlhlý vzduch prozrazuje přídeští. Ciferník hodinek světélkuje sírovou žlutí. Do půlnoci chybí dvacet minut. Ještě tu nejsou...
Kol křivoklátských lesů slídí kladenské Gestapo. Bože, jak ten člověk nám připadá známý! Aha, major Vít. Byl, byl, ale už není. Majora Víta není více. Už není major, ale podplukovník, už není Vít, ale Witt, možná, že i jinak psáno, možná, že už plukovník, nevíme, do gestapácké legitimace jsme se mu...
Pomoc shůry
„Jsem-li dobrým Čechem? Kdo? Já?“ hajný Mátl k nočnímu hostu, jehož nezval. A v duchu, co tohle zas je, aby to nebyla nějaká bouda, to tak, a podrážděně: „Jen aby vy jste byl tak dobrý Čech. O mě se nestarejte.“ Kdyby noční host rozložil přízvuk a zabarvení Mátlova hlasu,...
Hrob toho muže, který po celý svůj život vybrušoval duši v drahokam, nesměl být v den jeho narozenin ověnčen.
Den před svátkem a den po něm patrolovali na hřbitově i kolem hřbitova ozbrojené hlídky.
Rozkaz: Zatknout každého, kdo není z rodiny a položil by na hrob TGM kytici.
Proto...
Marné vzteky
Posláním velikých mužů je brousit duši člověka v duchový drahokam, od pokolení k pokolení stále dokonalejší a zářivější, drahokam, oproštěný od všeho živočišného, barbarského, co v dnešním lidstvu po jeho předcích zbylo a co je skutečnou příčinou pozemského zla. Poslání...
Aparát vylovil z ovzduší hlas nikoho, který s sebou vleče i vidinu pihovatého zrzka s pohledem krysy. Říšský zastupující protektor SS-Oberstumbannführer Reinhard Heydrich. Pohrdavě stažené koutky úst, sebevědomí podložené nejtemnějšími pudy. V této tváři není místa pro...
Maffie o milionu hlav
Byly doby, kdy veliké světové události pronikaly do Lán sotva ve vzdáleném hlase. Lakýrník a sedlář Vavřička se kozla staral o konferenci ve Stresse nebo třináctý článek Společnosti národů a tejně i soused Kukla. Tak, že pokývali hlavou a šli si po svých.
Německá okupace však...
Noc temná, hluboká, jako by lánským spiklencům přála sama příroda. Hřbitov na návrší, stromy i zeď slity v jedinou temnou hmotu.
Na dvoře u Horníků stojí připravený potah, kůň netrpělivě čeká na výjezd. Malíř ho krotí vlídnými slovy. Do stanovené hodiny už mnoho nechybí. Jen co zabuší na vrata...
Obstarat nákladní auto. Jak lehce se tato tři slova vysloví a jak těžce uskuteční. Každý má deset výmluv, nikdy nepotřeboval automobil naléhavěji než teď, kdy jej Horník žádá pro převoz. Nikdo s tím nechce nic mít. Zúčastní se na podniku pouze mlčením.
Nezbývá než se spokojit koňským potahem....
Za dunění Paradeschrittu zdvihla se pathologická ssedlina ze dna odpadkových jam, aby zakalila čistou nádrž národní pospolitosti. Mezi známými tvářemi se objevilo i několik nových, do včerejška skrytých v opačném táboře. Přišly dělat kariéry na krchov.
„Národovci“ odhodili ideový nátěr...
Za německé okupace začala na sebe křiklounky upozorňovat nová odrůda lidí. Byli to hlavně příslušníci šovinistických stran, stříbrňáci, fašisté, vlajkaři, kteří myšlenkově navazovali na fašismus a nacismus. Snili o utvoření světové internacionály všech nacionalistů a nevadilo jim, že je to pojem...
Překvapení
I ve všední den mají v sobě Lány něco svátečního. Úpravnost a čistota obce působí slavnostně, i když silnice, která ji rozčísla ve dví, září prázdnotou. Na její lesklé ploše tu a tam nějaký chodec, tenhle místní, onen přespolní.
Před hotelem několik cesťáků z Kladna. Přišli za...
Lány se octly v ohnisku sovích očí Gestapa, které podle účasti poutníků odhaduje postoj českého lidu k Říši a nacismu. Četníci mají přísný rozkaz dělat „statistiku“. Stojí podél cesty na hřbitov a počítají příchozí nebo běhají s notesy po stanovištích aut a zjišťují čísla.
Zákaz...
Kvítek s hrobu
Noc na třicátého září devatenáct set třicet osm.
V tu noc se píší dějiny světa na telegrafních blanketech. V sídle londýnské Downing Street 10 se svítí. Čekají premiérovy radostné zprávy z Mnichova. Také na pražském hradě ještě svítí. Čekají osudné zprávy. Také...
Těžké hodiny
Nad lánským hrobem se tetelí řinčení železa. Ale to není ten pracovní třeskot z blízkého dolu, který sem čas od času přinese vítr, ne, to je bojový zvuk rozechvělé oceli tanků, jež se tak odhodlaně řítí na hranice. Henlein a Hitler si přes ně podávají ruce, aby zničili dílo...
Na lánském hřbitově
Na sklonku dne přijel president Osvoboditel do Lán, mezi své. Železničáři kladou rakev na černé máry, lánští zpěváci, ti, kteří mu chodívali zpívat na zámek, zpívají mu teď na poslední cestě „Ach synku, synku…“ jednu z těch, které míval rád a lánští sousedé se starostou a...
Husitský chorál doznívá. Šest Lánských vyzdvihuje rakev, které se ujímá šest generálů, a za hřmění děl a dunění leteckých motorů a zvonění zvonů ji odnášejí na druhé nádvoří a kladou na lafetu deseticentimetrové houfnice.
Obr. V Matyášově bráně na pražském hradě
K Jelenímu příkopu vyráží...
President Dr. Beneš o TGM
Úterý 21. září
Chladné ráno okřává v měkkém pohlazení slunce. Ulice jsou plné lidí, kteří strávili dnešní noc pod širým nebem, na kraji chodníku. Nedbali chladu, nedbali nepohodlí, vědouce, že velká láska se musí vykupovati velikou obětí, a oni mrtvého hrdinu milovali...
Hospodářův výjezd
Je podvečer 17. září. Pozdní léto doznívá v krásném dni plném blankytu, vůně a slunce. Nazlátlý západ ohlašuje večer. Všechna okna ztichlého zámku svítí do zšeřelého sadu. Jenom těmi třemi v hudební síni prolíná matné světlo, ztlumené příkrovem černého flóru. Uzavírají...