Milí návštěvníci webu. Kromě dalších novinek jsme se v letošním rozhodli přinášet každý den text jedné nebo i několika národních a znárodněných písní a říkadel. Důvod je následující. Od mala jsem s rodiči jezdil k babičce do Chorvatska, kde v Daruvaru a jeho okolí žije početná česká menšina. Dodnes tam dodržují naše tradice a se zájmem sledují dění v Česku a na Slovensku zejména prostřednictvím televize. Dechovku, jakou mají například v Končanici, u nás uvidíte jen málokde. Naši krajané se podle mne umí více radovat ze života než my v jejich původní vlasti. Zpěv je doprovází doslova všude. A zpívají tam písničky, které u nás mnohdy upadly v zapomenutí. Dříve i nyní jsem byl nejednou vyzván, abych se přidal. Nad mojí odpovědí, že bych to udělal rád, ale tu či onu písničku neznám, jen kroutili hlavou. Znají totiž mnoho písní, které jejich předky doprovázely za časů Rakouska-Uherska na cestě do nového domova. Není proto od věci připomenout je. Při jejich výběru čerpáme z různých pramenů, za základ jsme zvolili Storchův zpěvní věnec, uspořádal ho Josef Kalenský, Anthologii z národních písní československých (1871), kterou uspořádal František Bartoš a Špalíček národních písní a říkadel, který upravil Jan Siedel. Rád bych na závěr ocitoval ze Špalíčku: „Národní píseň provází člověka celým jeho životem, jde s ním po všech jeho cestách za štěstím, za prací, do nových krajů a míst. A tak se stane, že píseň z jednoho kraje najdeme v mnoho obdobách v krajích jiných, takže je velmi nesnadno někdy bezpečně zjistit pravý domov této písně, žijící bez zápisu a not, jenom v ústech lidu… V národních písních je všude hlavním motivem textu běh celého lidského života, ať je to narození, láska, svatba, stáří i smrt. A nebudeme jistě daleko od pravdy, řekneme-li, že právě toto nejtěsnější splynutí písně s lidským osudem a životem je základem oné kouzelné životnosti národních písní, která jim zaručila, že přetrvaly celá staletí se všemi bouřemi a otřesy a stále při tom zůstávaly výrazem osobní radosti a smutku člověka, který je prožil.“
František Petružalek
Národní zpěvník
Milá nad rodinu
Seděl jeden vězeň
sto padesát neděl
a tak dlúho seděl,
celý ošedivěl.
První ráz zaplakal,
cedulenku napsal,
cedulenku napsal,
otcovi ju poslal:
„Můj tatíčku starý,
vyplať mia z vězení,
u vězení těžkého,
zámku tureckého.“
„Pověz mi, synáčku,
co do tebja...
Žárlivec
Na horách na dolách
co sa to tam bělá;
husy-li to seďá
nebo sněhy ležá?
Kdyby byly hus,
už by ulétaly,
kdyby sněhy byly,
už by otajaly.
A to sa tam bělá
postelka vystlaná,
leží tam šohajek,
hlava porúbaná,
Z jednej strany leží
z ocela šablenka,
z druhej...
Za Turka provdaná
Seděl jeden vězeň
sedumdesát neděl;
a tak těžko seděl,
až tam ošedivěl.
Sám sobě rozmlúval,
kdo by ho vyjednal,
že by mu dceru dal,
svú dceru Barboru,
polovicu dvoru.
Žádný ho neslyšal,
enom to pachole,
co poklúzá koně.
Pachole slyšalo,
k pánovi...
Bojovnice
Král na vojnu zavolal,
sedláček se zastaral,
sedňa za stůl zaplakal.
„Nemám syna žádného,
ani bratra vlastního.
„Ty děvečko nejstarší,
jdi za mne bojovati.“
„Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu.“
„Já jsem srdca měkkého
já se leknu každého.“
„Ty...
Tři dcery
Měltě tatíček tři dcery,
všecky už na vydaj byly.
Jak tu nejstarší vydával
tři sta tolarů s ní dával:
„Budeš mě, dcero, živiti,
jak nebudu moct robiti?
„Budu, tatíčku, toť budu,
do vaší smrti, dá-li Bůh.“
Jak tu prostřední vydával,
dvě stě tolarů s ní...
Heřman a Dornička
Po neděli za svítání
česal Heřman koně vrany.
Přišla k němu jeho matka,
přinesla mu čtyry jabka.
„Kam pojedeš, Heřman mladý,
že máš koně osedlany?“
„Pojedu já pro svou milou,
pro Dorničku roztomilou.“
„Nejeď, Heřman, nejeď pro ni,
pošlem pro ni koně...
Poustevník
V borovém na skále háji
stála někdy poušť,
za ní malinká zahrádka,
vedle tmavá houšť.
Před okýnkem bublal potok
skrze kvítečka,
asi dvacet kroků dále
stála kaplička.
Na té lesní poušti bydlel
smutný mládenec,
žíněný na těle rubáš,
na hlavě věnec;
v jedné svadlé ruce...
Zmotaný svet
Bože, môj, otče môj!
jak je ten svet zmotaný!
Čo vystojí, čo vystojí,
chudobný podaný!
Každý ho sužuje,
platu nepovyšuje;
veď sa nazdá, že na veky
panuje, panuje.
Vy páni zemani!
my jsme vaši poddaní;
my budeme v čiernej zemi
srovnaní, srovnaní.
Jak sedliak,...
Peníze světem vládnou
Že peníze světem vládnou,
staré přísloví;
že se jimi divy stanou,
každý chlapec ví;
s chuďasem je nyní amen,
ten aby jen lámal kámen:
žebrota,
nuzota
patří do kouta.
Jen kdo peníze má,
ať si na pána hrá;
jen ten, jen ten,
ať si na pána hrá!
Přijde-li kdo do...
Jarní
Přijde jaro, přijde,
zase bude máj,
usmívá se louka,
usmívá se háj.
Stříbrné své vlny
hora vyleje,
rozkvete se růže,
slavík zapěje.
Rozpuknou se ledy,
volný bude tok,
po vlnách šumících
lodě pyšně plout.
Vyskočí z hrud klasy,
bujný bude květ,
kosa bude řinčet,
zpěv radostný...
Touha po vlasti
O milá vlasti, ty vzdálená,
kolébko v mládí mém milená,
jak velká radosť kyne se mnou,
že tě zas mohu spatřit jednou.
Sláva ti, vlasti má,
tys Čechův otčina milená;
sláva ti, vlasti má,
radosť mám, že tě mohu spatřit zas!
Oko mé, aj! patří českou zem,
místo, kde jsem já...
Lví silou
Lví silou vzletem Sokolím,
ku předu kráčejme,
a drahé vlasti v oběti,
své síly snášejme,
a byť i cesta daleká,
ta Sokolíka neleká.
Jen mužně, statně ku předu,
vždyť drahá vlasť čeká.
Vlasť máti až na nás zavolá,
co věrné dítky své,
tu mocná paže Sokola,
zlé škůdce...
Píseň sv. Vojtěcha
Hospodine, pomiluj ny,
Jesu Kriste, pomiluj ny,
ty spase všeho míra!
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy naše:
Dej nám všem, Hospodine,
žízň a mír v zemi!
Krleš, Krleš, Krleš.
K sv. Václavu
Svatý Václave!
Vejvodo české země,
kníže náš, pros za nás...
Prosba za pohodu
Pane Bože Abrahamův,
Králi a Pane všech pánův!
Prosíme s ponížeností,
žádáme tvé velebnosti:
Rač z nebe pohledět svýma
očima svatosvatýma,
kterak na poli nyníčko
stojí pěkné obilíčko.
Zachovej od vod rozlití,
od přívalů, krupobití,
bouře hromobití, škody,
a...
Prosba za déšť
Ach spadni, spadni, rosičko,
vláho požádaná!
Vypros ji, Boží rodičko!
u Ježíše Pána.
Zavlažiž zemi vypráhlou,
obživ bylinku uvadlou,
ó Kriste Ježíši,
Otče náš nejvyšší!
Pro tvou žízeň na tvém kříži
smiluj se, ó Pane!
Napoj zemi, neboť žízní,
puká se a prahne.
Tím všecky zemské...
Pokuta
Byla jedna sirá vdova,
co patero dítek měla;
jenom jednu krávu měla,
co sirotkům náležela.
Byla pánu něco dlužna,
zaplatit nebylo možná;
ten pán jí dal krávu vzíti
do svého chléva zavříti.
Dívky šly ráno k dojení,
žádné krávy živé není.
Jenom jedna živá byla,
co ty sirotky...
Ďáblova nevěsta
Byla jest jedna ctná paní,
měla tři dcery na vdávání.
Dvě do kostela vodila,
třetí se doma strojila.
A když se tak ustrojila,
do zahrádky pospíšila.
Červené růže trhala,
věneček sobě dělala.
Přijel k ní jeden mládenec:
„Dej mi, panenko, ten...
Píseň Šumavana
My jsme hoši od Šumavy,
mladí jako lesy jaré,
prudší nežli proud Otavy,
ryzí jako zlato staré.
A Bůh dá, a Bůh dá,
že se lid náš zachová!
Naše město na Otavě,
poslední jest sídlo Čechů,
věrné otcům, matce Slávě,
věrné vlasti bez oddechu.
Bratře můj, jaká slast
milovat a hájit...
Staročeský hymnus
Svatý Václave,
vévodo české země
kníže náš,
pros za nás,
svatého Ducha.
Kriste elejson!
Ty jsi dědic České země,
rozpomeň se na své plémě;
nedej zahynouti
nám ni budoucím,
svatý Václave.
Kriste elejson!
Pomoci my tvé žádáme,
smiluj se nad námi:
utěš smutné,
zažeň vše...
Chvála češtiny
Nuže, nuže, milí bratří,
zpívejme!
křivý hled nás neodstraší,
nedbejme!
Ať si huknou,
kývnou, ťuknou,
my se držme řeči naší,
třeba puknou!
Čeština má líbeznosti
zděděné,
lepotou a spanilostí
zplněné:
nehuhňavé,
neříhavé,
ani samou sladičkostí
nešeplavé.
Naše není...