Všesokolské slety jsou tradiční událostí tělocvičné jednoty Sokol a největší oslavou sportu na světě. Po šesti letech znovu proběhne sletový týden v Praze od 30. června do 5. července 2024. „Počátky organizace tělocvičné spadají do konce doby českého národního obrození, kdy zásluhou dra Miroslava Tyrše (pozn. red. nar. 17. 9. 1832, profesor na pražské univerzitě, poslanec, zemř. 8. 8. 1884, poslední a jeden z největších národních buditelů) a za pomoci pražského obchodníka Jindřicha Fügnera a jiných nadšených vlastenců založena byla 16. II. 1862 Pražská tělocvičná jednota, která od r. 1864 se nazývala Pražská tělocvičná jednota Sokol... Dr. Tyrš dal Sokolu svéráznou a dnes celým světem obdivovanou soustavu tělocvičnou a přesné názvosloví. Příkladu Prahy se ujala větší města venkovská, takže již koncem roku 1862 je v Čechách sedm podobných tělocvičných jednot… Dne 18. 6. 1882 se konal na Střeleckém ostrově první slet, kterého se zúčastnilo 720 cvičících (pozn. red. na IX. sletu v roce 1932 to bylo 114 000 cvičících), který je mocnou vzpruhou a předzvěstí velké budoucnosti Sokola… V roce 1892 založena Moravsko-Slezská Obec Sokolská… Svaz Slovanského Sokolstva ze sokolských organisací Čechů, Slovinců, Bulharů, Poláků, Chorvatů a Rusů konal v roce 1912 svůj slet spolu s VI. sletem ČOS… Během světové války byla zastavena činnost Sokola… členství v jednotách sokolských bylo trestáno jako velezrada. Ideje a myšlenky Tyršovy a sokolství nemohla již zničit ani nejtěžší persekuce, zvláště, když panství a dynastie říše habsburské skláněly se do hrobu… Sokolství bylo základem a budovatelem odboje zahraničního a ideologie čistého legionářství. Sokolská tělocvičná soustava Tyršova učinila z českého vojáka hrdinu zborovského, bachmačského a terronského, sokolská píseň zněla mu na rtech v hodině smrti. A den osvobození bylo to S., které přejímalo vládu a dovedlo udržeti klid a pořádek. Do statisíců vyrostly řady sokolské… Sokolská ideologie vyvěrá z filosofie Tyršovy a spočívá na zásadách demokratických, nacionálních a slovanských. S. je také největší čsl. organisací lidovýchovnou.“ Tolik stručný výtah z Nového velkého ilustrovaného slovníku naučného z roku 1932. Doplňme ještě, že to byli sokolové, kteří po mnichovském diktátu a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava stáli v prvních řadách odboje proti nacistickým okupantům. Mezi aktivní odbojové skupiny patřila Sokolská revoluční rada a následně organizace „Jindra“, sokolská síť, jejíž členové pomáhali parašutistům, kteří 27. května 1942 spáchali atentát na Heydricha. Mnoho z nich a jejich rodinných příslušníků za to zaplatilo cenu nejvyšší - životem. Bohužel, role sokolstva za obou světových válek nebyla doposud náležitě zpracována a hodnocena. Ke škodě věci.         
V souvislosti s předcházejícím budeme otiskovat zamyšlení z knihy Sokolské epištoly, jejíž třetí vydání vyšlo v roce 1912, tedy před 112 lety. Otiskujeme i předmluvu autora knihy. Více o historii i současnosti Sokola najdete na https://www.sokol.eu/. (red)

Sokolské epištoly

„Sdružme se!“ Za heslem tím pracoval geniální Tyrš neúnavně pro spojení jednot sokolských v jeden celek mohutný, k němuž pronikavým umem základy položil, a jímž – aspoň duševně – pomocí společného hlasatele (časopisu „Sokol“) skutečně vládl. Bohužel nebylo mu přáno, dočkati se díla...
„A kdo největší mezi vámi, budiž jako nejmenší a kdo vůdce jest, jako sloužící.“ Skvostná to zásada, třeba dnes právě tak málo doceněná, jako za dob, kdy z úst Ježíšových vyšla. Tak mnohému zdá se protimyslným, že by ten, kdo nejvýše stojí, měl nejvíce povinností k těm, kteří pod ním...
Opatrnost – rozvaha! Slov těch nebývá vždy váženo, ba výraz „opatrník“ s jakousi příhanou se pronáší. Ale my tu na mysli nemáme opatrníka šosáka, stařecky bázlivého, nýbrž muže rozhodného a rozvážného zároveň. Rozvahy je třeba každému jednotlivci, tím více však spolku. Zde postup překotný na...
Na pražském paláci hrabat z Kolovratu zřetelně lze čísti pod znakem rodinným heslo: „Věrně a stále!“ Heslo jako stvořené pro přelétavé členstvo jednot našich. Máme hesla pěkná, jež nejen ústy pronášíme, ale též skutkem provádíme, však toto nám schází. Voláme „Tužme se!“ a tužíme se jakž takž,...
Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, by prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, zač by ji dokonal? Aby snad, když by základ položil a dokonati nemohl, všichni, kteříž by to viděli, nepočítali posmívati se jemu, řkouce: „Tento člověk počal stavěti a nemohl dokonati.“ – Počítat a...
Málo slov, ale význam velký, toť jest, co má heslo společného se příslovím. Toto jedinou větou vyjadřuje kus filosofie životní, ono dvěma, třemi slovy celý program hlásá. Odtud veliká jeho moc. Ovšem, není dobře za heslem slepě jíti, to často již způsobilo více zla, než dobra. U našich hesel...
Aj, vyšel rozsévač, aby rozsíval. A když rozsíval, některá zrna padla podle cesty a přiletěli ptáci i sezobali je. Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země. Ale když slunce vzešlo, vyhořela a proto že neměla kořene, uschla. Jiná pak...
Křepce stanulo Sokolstvo na půdě století dvacátého. Od tohoto velké věci se očekávají – kdo čeká, snad se dočká, lépe však činí, kdo v ústrety jde. Ať již přichází dobré i zlé; dobro uvítáme, zlu sáhneme na zub dříve, než zakousne se do týla nepřipraveným. Proto přešli jsme hranici dvou věků...
Myšlénko sokolská! Jak na tě pohlížet, zač tě pokládati? Zda na paprsek z končin nadpozemských, jenž zažehnuv plamen lásky bratrské ve hrudi zakladatelů Sokolstva, stal se původem té vatry posvátné, jež odtud rozněcuje tisíce srdcí nadšených? Srdcí, jimž nestačí ani prostá snaha živočišná,...
Předmluva Třetího vydání dospěly epištoly tyto. V tisících rozletěla se dvě předchozí pro Sokolstvu a mám-li věřiti četným výrokům bratří z celé oblasti sokolské, vykonaly stručné stati jejich úkol svůj dobře. Ba dostalo se mi dokladů, že řadu bratrů našich uvedly na cestu muže...
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5